Místo je turistickým magnetem. U významného krajinného prvku začíná například cyklistická stezka Odra - Nisa. Část obyvatel se bojí jeho poničení.
I proto se letos pod petici proti záměru firmy Titan Metalplast na stavbu skladové haly téměř o rozměrech fotbalového hřiště podepsalo na sedm set lidí. Kvůli protestům pak vedení firmy od plánu ustoupilo. To i přesto, že městští zastupitelé prodej pozemku pro tuto stavbu odsouhlasili.
Schvalovaný územní plán teď počítá v těchto místech s průmyslovou zónou o rozměrech přibližně 15 hektarů. Odpůrci tvrdí, že na to doplatí příroda. Lidé se mimo jiné bojí ztráty vody.
„Kvůli abnormálnímu suchu jsme bez vody už teď, celá oblast se postupně vysušuje, vodovod tu není. Až se zóna postaví, změní se vsakování a může dojít i ke zničení prameniště,“ svěřila se s jednou z obav Sylva Halamová.
Je členkou sdružení Smržovka srdcem, které mimo jiné proti stavbě průmyslové zóny na zelené louce brojí. Letos se sdružení po volbách dostalo do zastupitelstva města.
Kamiony mohou ucpat silnice, bojí se místní
„Podél silnice nejsou chodníky, nákladní auta vás míjejí velmi těsně, nezpomalí. Kdyby se počet aut ještě zvýšil, neumím si to už představit,“ přidává další obavu Halamová.
Odpůrci stavby upozorňují mimo jiné na to, že nadmořská výška 650 metrů není v zimě vhodná pro kamiony. Ty pak mohou ucpat silnice.
„Chceme zachovat krajinný ráz turistického městečka Smržovka. Lidé sem chtějí jezdit na chaty, nechtějí, aby tu průmyslová zóna vznikla nesmyslně na zelené louce. Bojujeme i za zachování půdy a luk,“ argumentuje nově zvolený zastupitel za Smržovku srdcem Pavel Jindra.
„Nová průmyslová zóna znamená zábor třinácti procent zemědělské půdy Smržovky,“ dodal zastupitel. Podle členů sdružení především město průmyslovou zónu nepotřebuje.
„Za Jabloncem je plno firem a průmyslových podniků a firmy nemohou sehnat pracovníky. Vozí je ze zahraničí. K čemu stavět na zelených loukách nové haly, které pak třeba investor opustí a zůstane tam jen krabice a zničená příroda?“ nechápe Halamová.
Zónu Smržovka potřebuje, tvrdí starosta
Starosta Smržovky ale poukazuje na to, že zónu Smržovka do budoucna potřebovat bude.
„Argument o současné zaměstnanosti je lichý. Zaměstnanost se stejně jako hospodářský růst pohybuje v periodách. Stav, který je dnes, se může za několik let úplně změnit. Vždycky jsme také byli průmyslová oblast a žili jsme z průmyslu, nikdy jsme nežili z turistického ruchu. A ani nebudeme,“ soudí starosta města Marek Hotovec (ODS).
„Průmyslová zóna tvoří v novém územním plánu jedno procento rozlohy celé Smržovky. Zbytek jsou lesy, louky a městská zástavba. Obětujeme jedno procento na budoucí rozvoj. Má tam být lehký průmysl, nebavíme se o tom, že tam bude slévárna,“ upozorňuje Hotovec.
Lidé se podle něj nemusejí bát ani ztráty vody. „Studie, kterou jsme nechávali zpracovávat k územnímu plánu a pak ještě samostatně k prameništi, jednoznačně hovoří o tom, že se ztráty vody kvůli výstavbě průmyslové zóny obávat nemusíme.“ Podle starosty by případnému budování zóny předcházela hydrogeologická studie.
Využívejte zchátralé areályStavte průmyslové zóny na místech nevyužitých brownfieldů! To vzkazují investorům odpůrci budování průmyslových zón na zelených loukách. Podle mluvčího krajského úřadu Filipa Trdly je ale mezi investory zájem o přeměnu brownfieldů na průmyslové zóny menší, než o stavbu na zelené louce. „Je to určitě finančně velmi náročné a vyžaduje to řadu kompromisů. Mnohdy jsou ta území kontaminovaná.“ I kraj by z hlediska rozvoje raději viděl, průmyslové areály vznikaly na místech brownfieldů. „Potíž je v tom, že většina těchto míst v kraji je v soukromých rukou. Aby bylo možné ovlivnit jejich využití, je potřeba takové objekty nejprve vykoupit, prostor vyčistit, odstranit možné ekologické zátěže a zajistit dostatečnou technickou infrastrukturu. To může trvat i několik let,“ zmínil mluvčí kraje Trdla. (ad) |