„Dlouhodobě hledáme odborníky na pozice seřizovač, nástrojař a údržbář. Bohužel vnímáme nedostatek i z řad absolventů, kterým by firma umožnila se ve vyučeném oboru dál vzdělávat a rozvíjet,“ uvedla Markéta Dousková, mluvčí libereckého Densa, největšího zaměstnavatele v průmyslovém odvětví v Liberci.
Trend potvrzuje i liberecký úřad práce. Ten kupříkladu na konci ledna nabízel 176 volných míst seřizovačů, zatímco uchazečů o tuto profesi bylo jen 89.
Stejné to bylo u svářečů, těch firmy poptávaly 173, lidí ochotných dělat tuto práci úřad práce evidoval jen 76. Jako obsluha strojů chtělo pracovat jen 142 lidí, firmy jich ale hledaly 186.
„Při pohledu na statistiku neobsazenosti volných pracovních míst, která se sleduje čtvrtletně, je patrné, že dlouhodobě neobsazená místa pro obsluhu strojů a montážní dělníky, řemeslníky a opraváře, svářeče a seřizovače skutečně existují,“ potvrdila Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR.
Přesné důvody tohoto stavu nikdo nezná. Firmy svádějí jev na nechuť lidí dělat manuální práci, což vede k tomu, že si společnosti schopné zaměstnance přetahují.
„Bohužel jsou lidé, u kterých zcela zjevně vnímáme neochotu pracovat a stabilizovat se v rámci jedné společnosti. Také si uvědomujeme velkou poptávku mezi jednotlivými firmami a pozorujeme, jak specializovaní zaměstnanci přecházejí z jedné společnosti do druhé,“ sdělila Dousková.
Problémy jsou s dojížděním a nízkými platy
Úřad práce vidí problematiku v širších souvislostech. Jako důvody neobsazenosti dělnických profesí v automobilovém průmyslu uvádí hlavně nekvalifikovanost uchazečů a také špatné platové podmínky.
Na většinu volných míst požadují zaměstnavatelé minimálně vyučení v oboru a často také praxi. Naproti tomu jen polovina uchazečů o zaměstnání v těchto profesích splňuje tyto požadavky.
„U nekvalifikovaných manuálních profesí je pak častým problémem relativně nízká nástupní mzda, navíc se většinou jedná o třísměnný provoz, který není každý uchazeč schopen, s ohledem na zdravotní stav, rodinnou situaci či péči o malé dítě zvládnout. Dalším problémem může být také mobilita, často problém s dojížděním. Z některých obcí je velmi složité dopravní spojení do továren,“ vyjmenovala nejčastější příčiny problému Beránková.
S vysvětlením, proč v podnicích chybějí zaměstnanci, přispěchali také odboráři. Milan Šubrt z Asociace samostatných odborů, která v Libereckém kraji zastupuje zaměstnance 70 firem, si myslí, že příčinou jsou agenturní zaměstnanci.
Agentury práce fungují jako prostředníci a své zaměstnance pak vlastně pronajímají konkrétním firmám. Ti pak při sezonních výkyvech v zakázkách mohou agenturní zaměstnance velmi snadno propustit bez výplaty odstupného.
Zaměstnanci agentur budou mít nízké důchody, varuje odborář
Zaměstnanec z agentury práce pak může za pár měsíců vystřídat i několik pracovišť v rámci svého úvazku. Často má nižší mzdu a v rámci svého působiště je vnímán jako druhořadý.
„Agenturních zaměstnanců je v Libereckém kraji odhadem pět tisíc. Ty všechny čeká jednoho dne velmi nízký důchod, neboť za ně zaměstnavatel odvádí jen minimální odvody,“ varoval Šubrt.
Lidé z agentur práce jsou podle něj často ti, kteří už práci jinak nesehnali a zaměstnavatelé s nimi jednají hanebně. „Podle indicií, které mám, jsou firmy motivovány přijímat agenturní zaměstnance kvůli provizi 10 až 15 procent z peněz, které firma agentuře za takového člověka vyplácí,“ zdůraznil Milan Šubrt.
Firmy si začínají uvědomovat, že zaměstnat lidi přímo se vyplatí víc, než najímat si agenturní pracovníky. Liberecké Denso například snížilo počet takových lidí o 17 procent, aktuálně jich však stále využívá z jedné čtvrtiny.
Jablonecký ARaymond, který zaměstnává celkem 275 lidí, využívá agenturní zaměstnance pouze z poloviny jednoho procenta, tedy jednotlivce. Možná i díky tomu problém se sháněním nových zaměstnanců nemá.
„Asi i vzhledem k dobrému jménu naší firmy nemáme zásadní problémy volná místa sami obsadit, často je ale potřeba pečlivě mezi uchazeči vybírat. I na manuální práce máme poměrně vysoké požadavky,“ podotkl ředitel firmy Tomáš Čermák.
