„Laskavý císařský řez, kterému jsme se u nás rozhodli říkat láskyplný, zatím v Česku není příliš rozšířený. Při běžném císařském řezu u nás nastávající maminky zůstávají při vědomí, mají takzvanou svodnou anestezii,“ vysvětluje klasický postup primář gynekologicko-porodnického oddělení v jablonecké nemocnici Vít Mairich.
Rodička se v takovém případě dostává do kontaktu s dítětem až poté, co jej personál na sále ošetří. Tím vzniká časová prodleva. Nová varianta, kterou již jablonečtí porodníci vyzkoušeli, umožňuje, aby si žena na své holé tělo novorozence přiložila okamžitě.
„Novou metodu jsme ještě modifikovali. Zatímco na některých pracovištích zůstává žena oblečená do sterilního pláště a má sterilní rukavice, u nás si může vzít miminko do vlastních rukou, sama si ho přiloží k prsu na holou hruď a nechá dotepat pupečník. Samozřejmě tak, aby nebyla porušena sterilita operačního pole,“ dodává Mairich.
Okamžité propojení
Laskavý císařský řez se od klasického neliší v tom, jak rychle se dítě dostává na svět, ale tím, jak dlouhá doba uplyne od porodu až do chvíle, než je dítě předáno matce. Okamžité propojení, dotek kůže na kůži podle Mairicha mezi nimi pozitivně ovlivňuje rozvoj citového vztahu, podporuje tvorbu mateřského mléka, reflex přisátí, zároveň se eliminuje stupeň krvácení po porodu. A ani otec nezůstává stranou. „Do děje je samozřejmě od začátku aktivně zapojen tatínek,“ ujišťuje primář.
Aby mohli budoucí rodiče nové metody využít, musí to dovolovat zdravotní stav matky a dítěte. V akutních případech se volí standardní postup, kdy se novorozenec nejdříve ošetří a až následně dochází k bondingu. V minulosti čekaly ženy na to, až budou k sobě moci přivinout svého potomka, mnohem déle. Císařské řezy se totiž prováděly v celkové anestezii a matka své dítě viděla až po několika hodinách.
Takhle to má vypadat po císařském řezu, ukázala havířovská nemocnice ve videu |
„S rozvojem anesteziologie se začala při operativních porodech používat svodná anestezie, takže matky mohly své děti aspoň zahlédnout hned po operaci. Postupně se začalo s bondingem u otce nebo mohl otec dítěte sedět u hlavy maminky až do skončení operace,“ doplňuje vrchní sestra oddělení Hana Appeltová.
Přes dvacet procent porodů je císařský řez
Ročně přijde na svět v jablonecké porodnici kolem tisíce dětí, z toho přes dvacet procent pomocí císařského řezu. Ten je pro místní zdravotníky rutinou. Na jeho láskyplnější variantu se ale museli připravit všichni – od porodníků, pediatrů, anesteziologů, instrumentářek až po porodní asistentky. Nejprve jej zkoušeli nanečisto s těhotnou figurantkou a panenkou v roli novorozence.
„Probíhalo to za přítomnosti všech odborností, od porodníků počínaje po sanitáře konče. Máme stanovený vlastní vnitřní postup k této operaci. Šlo hlavně o to doladit souhru všech odborností,“ prozrazuje primář Mairich s tím, že rizika jsou obdobná jako při klasicky prováděném císařském řezu. Otázku zachování sterility přesto promýšleli dlouho a velmi důkladně.
„Stejně tak zabránění podchlazení miminka a předcházení chybné manipulaci s ním. Myslím si, že veškerá rizika spjatá s postupem se nám podařilo již během nácviku metody eliminovat,“ uzavírá primář.
Připojí se možná i v Liberci
I v krajské nemocnici v Liberci přemýšlejí o zavedení laskavého císařského řezu. Zdejší porodnice za loňský rok eviduje 1 090 porodů, při nichž se narodilo 1 102 dětí. Ve dvanácti případech přišla na svět dvojčata.
K císařskému řezu přistoupili porodníci 269krát. Aby se mohla nabídka zdravotnického zařízení rozrůst i o jeho laskavou variantu, musí nejprve vyřešit nedostatek prostoru na sále.
„Lepší využití prostor a zlepšení tváře oddělení je jedním z důvodů, proč se bude oddělení rekonstruovat,“ nastiňuje mluvčí Krajské nemocnice Liberec Václav Řičář. Ta nedávno obhájila status Perinatologického centra intermediární péče, kterým se pyšní jako jediná v kraji.
