Policisté proto pomáhají střežit makedonskou hranici s Řeckem.

Policisté proto pomáhají střežit makedonskou hranici s Řeckem. | foto: archiv Lubomíra Brože

Pašování lidí je výnosné jako drogy, říká policista, který střežil hranice

  • 4
Čtyři mise, při nichž bránil hranice Makedonie před náporem uprchlíků z Afriky a Asie, má za sebou Lubomír Brož, policista z Jilemnice. „Makedonie začala čelit přílivu imigrantů před třemi lety. Díky naší pomoci se teď podařilo cestu přes makedonsko-řeckou hranici uzavřít,“ říká praporčík Brož.

„Makedonci jsou nám vděčni. Na jejich hranici s Řeckem nejsme z evropských zemí jenom my. Sloužíme s Rakušany, Slováky, Slovinci, s Maďary, Srby nebo s Chorvaty. Osobně beru své sedmitýdenní mise v Makedonii tak, že tam chráním bezpečnost v naší zemi.“

Brož odcestoval poprvé do Makedonie na podzim 2016. „Věřil jsem, že na Balkáně získám nové zkušenosti pro svou práci policisty v Jilemnici, což se mi povedlo,“ tvrdí Brož.

„Poznal jsem, jak funguje cizinecká a pohraniční policie a jak spolupracují smíšené hlídky z různých států Evropské unie, kdy společně chrání hranici. Mohl jsem pracovat s technikou speciálního vozidla na vyhledávání osob v noci. V Makedonii jsem zažil mnoho situací, které mě po profesní stránce posunuly dopředu.“

Po makedonsko-řecké hranici se táhne ostnatý drát, někde dokonce ve dvou řadách.

„Uprchlíci se ho ale snaží překonat. Průchod v něm vystříhají převaděči,“ podotýká Brož. „Pašování lidí do Evropy je pro zločinecké mafie podobně výnosný obchod jako drogy. Od jednoho běžence berou pět set až tisíc eur (zhruba 13 až 26 tisíc korun, pozn. red.). Převádějí většinou skupiny od deseti do patnácti lidí.“

Brož a ostatní čeští policisté odjíždějí k hranici ze základny ve městě Gevgelija, kde žije přibližně patnáct tisíc obyvatel.

Makedonci by to bez pomoci nezvládli

„Místní obyvatelé vědí, že díky Čechům a policistům z dalších evropských zemí je v Gevgeliji a okolí bezpečno,“ prohlašuje Brož.

„Bez zahraniční pomoci by Makedonci uprchlíky nezvládli. Chovají se k nám mile a přátelsky, zvou nás domů na kávu a další pohoštění, chlubí se svými poli a vinohrady. Když jsme v jednu v noci zazvonili na majitele autoservisu, protože jsme píchli pneumatiku, opravil nám ji a nic za to nechtěl. Zadarmo pro nás pracovali také v autorizovaném servisu. Makedonci jsou Slované a dokážeme se s nimi bez problémů domluvit,“

Čeští policisté slouží v Makedonii ve dvanáctihodinových směnách s klasickou výzbrojí, tedy s pistolemi, nikoliv se samopaly.

„U hranice stavíme zpravidla čtyři hlídky a velí nám v nich Makedonec. Nekontrolujeme jen zelenou hranici. Prohlížíme také vagony nákladních vlaků a kamiony,“ uvádí Brož.

„Pokud zadržíme uprchlíky, nebývají agresivní, ale musíme postupovat velmi obezřetně. Jde hlavně o muže do dvaceti pěti let z Afriky, Íránu, Pákistánu nebo Afghánistánu. O politický azyl v Makedonii nestojí skoro nikdo z nich. Všichni by rádi do západní Evropy, zejména Německa. Makedonci je ale vracejí tam, odkud přišli, do Řecka.“

Počet policistů z Čech vzrostl na čtyřicet

U Gevgelije se nachází uprchlický tábor s kapacitou 3 500 osob. Když imigrační krize vrcholila, přešlo makedonskořeckou hranici až tisíc lidí denně.
S Brožem se při jeho poslední misi setkal letos na jaře Jaroslav Zeman, senátor z Albrechtic v Jizerských horách.

„V Makedonii jsem se viděl ještě s dalšími dvěma policisty z Libereckého kraje. Jeden, Antonín Landiga, pracuje v Železném Brodě a druhý, Zdeněk Pleva, na Českolipsku,“ prozrazuje Zeman. „Zaslouží si velké díky za práci, kterou v Makedonii odvádějí.“

Do města Gevgelija odcestoval Zeman s českou parlamentní delegací přijatou makedonskými politickými špičkami. Podle Zemana pomáhá Česko s ostrahou makedonskořecké hranice od února 2016. První dvě skupiny čítaly 27 policistů se dvěma psovody, pak jejich počet vzrostl na čtyřicet.

„Naše republika poskytla Makedoncům předloni na ochranu hranice dvacet milionů korun. Pořídili si za ně dvacet pět terénních automobilů Škoda Yeti,“ upozorňuje Zeman. „Loni předalo Česko Makedonii dvacet sedm automobilů Škoda Octavia za dvacet sedm milionů korun.“

Podle Zemana se Makedonie řadí mezi chudé Evropské země a českých darů si váží.

„S Makedonií máme mezivládní dohodu o spolupráci v boji proti proti obchodu s lidmi, drogové kriminalitě a další trestné činnosti,“ konstatuje Zeman. „Obě země podepsaly smlouvu o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací.“

V Makedonii žijí vedle slovanských obyvatel s křesťanským vyznáním také Albánci – muslimové.

„Lidé v Makedonii mi připadali srdeční, ale cítil jsem tam napětí. Není to tak dávno, co mezi Makedonci a Albánci nastaly konflikty, při nichž umírali lidé,“ říká Zeman. „Zaujalo mě, že v současné době stojí v čele makedonského parlamentu Albánec. Ale mnoho Makedonců proti němu v ulicích protestovalo.“