„Úkol vybrat z nominovaných konkrétní laureáty byl opět nesnadný. V žádném případě to pro ty, kteří zvoleni nebyli, neznamená znevážení jejich práce. Děkuji jim stejně jako těm, kteří z mých rukou hejtmanský dukát nakonec obdrželi,“ vyjádřil se hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Poctu si letos převzali Jan Luštinec, Petr Moos, Zdeněk Pokorný, Jan Schmid, manželé Marie a Petr Truncovi a Vladimír Valenta. In memoriam byl oceněn Miloslav Štěpánek.
1 Jan Luštinec (* 30. 5. 1953, Jilemnice)
Poctu hejtmana získal za celoživotní přínos v oblasti historie a muzejnictví. Mezi lety 1977 až 2018 působil jako ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici. Významně rozšířil sbírku obrazů Františka Kavána. Zasloužil se o rekonstrukci části jilemnického zámku do podoby, v níž ji znali poslední vlastníci z rodu Harrachů, a vybudoval rozsáhlou expozici historie českého lyžování.
2 Petr Moos (* 3. 2. 1946, Praha)
Poctu hejtmana získal za celoživotní přínos v oblasti dopravního inženýrství a vysokoškolského vzdělávání v oboru dopravy. Petr Moos založil Fakultu dopravní na Českém vysokém učení technickém v Praze.
Odborná veřejnost ho po celém světě respektuje v oblasti vysokého školství či rozvoje dopravy v České republice. V Libereckém kraji dlouhodobě spolupracuje s Technickou univerzitou. Je vedoucím týmu, který připravuje projekt Centra urgentní medicíny v liberecké nemocnici.
3 Zdeněk Pokorný (* 16. 6. 1932, Kolín)
Poctu hejtmana získal za celoživotní přínos v oblasti osvěty, vzdělávání a rozvoje regionu. Je bývalým pedagogem českolipského gymnázia, v letech 1990 až 1997 působil jako starosta města Česká Lípa. Osvětu šířil prostřednictvím svých veřejných přednášek, výstav, knih a článků.
Zásadně se zasloužil o obnovu České Lípy a záchranu významných památek nadregionálního charakteru. V roce 1998 mu bylo uděleno čestné občanství města.
4 Jan Schmid (* 14. 6. 1936, Tábor)
Poctu hejtmana si vysloužil za celoživotní přínos v oblasti divadelního umění. Jako herec, režisér, dramatik, scénárista a výtvarník je neodmyslitelně spjat se souborem Ypsilon, který založil v Liberci v roce 1963 v rámci Naivního divadla. Do roku 1990 v Ypsilonce působil jako ředitel a umělecký vedoucí. Za svou práci získal řadu ocenění, mimo jiné Cenu Thálie.
5 Miloslav Štěpánek (* 18. 6. 1911, Paseky nad Jizerou, † 24. 9. 1979, Tanvald)
Získal cenu in memoriam za celoživotní přínos v oblasti letecké meteorologie. Plukovník Štěpánek působil v roce 1938 jako velitel Hlavní polní povětrnostní ústředny 91 Hlavního velitelství ve Vyškově. Kvůli zraněním z 2. světové války se věnoval letecké meteorologii. Poté se stal hlavním meteorologem na základně Czech Air Force Transport v Harrow.
Počátkem roku 1949 byl zatčen, odsouzen na šest měsíců do věznice Plzeň-Bory. Je nositelem polského Válečného kříže, československé medaile Za chrabrost před nepřítelem a československé vojenské medaile Za zásluhy I. stupně. Po roce 1989 byl plně rehabilitován in memoriam a povýšen do hodnosti plukovníka.
6 Marie Truncová (* 21. 7. 1943, Praha)
Poctu hejtmana získala za celoživotní přínos v oblasti pedagogické činnosti a hudby. Marie Truncová je českolipskou farářkou Církve československé husitské, pedagožkou a učitelkou hudby.
Společně s manželem vedli českolipský dětský pěvecký sbor Sedmihlásek. V roce 2021 byla jmenována farářkou v České Lípě. V současnosti s manželem Petrem Truncem pracuje na obnově českolipské fary a kostela Mistra Jana Husa.
7 Petr Trunec (* 13. 9. 1942, Vsetín)
Poctu hejtmana získal stejně jako manželka za celoživotní přínos v oblasti pedagogické činnosti a hudby. Je pastoračním asistentem, pedagogem a učitelem hudby. Petr Trunec vedl komorní pěvecký sbor Camerata. K tomu se stal spoluzakladatelem Kruhu přátel hudby v České Lípě.
Se svou manželkou dokázal zajistit finanční prostředky na opravu střechy fary, obnovu elektrické instalace, stropu a střešní krytiny v kostele Mistra Jana Husa v České Lípě.
8 Vladimír Valenta (* 14. 10. 1958, Městec Králové)
Pocta hejtmana mu byla udělena za mimořádný přínos v oblasti veřejného zdraví a zdravotní politiky. Vladimír Valenta byl od roku 2001 ředitelem Krajské hygienické stanice Libereckého kraje.
Věnoval se oblasti veřejného zdraví a zdravotní politice. Kromě toho přednášel na zdravotnických školách a TUL, kde působil svého času i jako proděkan Fakulty zdravotnických studií. Během covidové krize se výrazně zasloužil o zvládnutí epidemie a zmírnění jejích dopadů na občany v regionu.
