Marta Vrabcová se specializuje na věrné kopie opeřenců ať už z našich luhů a hájů, nebo z daleké ciziny. Všechno v odpovídající životní velikosti. Vytvořit ovšem umí i ptáky, kteří už dávno vyhynuli nebo jim hrozí, že ze světa brzy vymizí.
Její plstěné modely proto slouží jako výukové pomůcky v různých ekologických centrech, zoologických zahradách nebo ve školách. Nahrazují tak preparáty skutečných ptáků. Často se na ni ale obracejí i různí sběratelé nebo milovníci ptactva od nás i z ciziny.
„Z Německa, Anglie nebo z Ameriky jsou velmi poptávané červenky, jsou tam hodně populární. Vlastně bych mohla dělat jen je a stačilo by to. U nás je zase největší zájem o sýčky a vůbec všechny druhy sov a také o sýkorky,“ ukazuje Vrabcová na zrovna rozdělaný model sovy sněžné.
Sov už je u nás málo, takže preparátoři mají problém je z přírody získat. Například sýčků obecných je v ČR už jen 120 párů. A tak se objednávky Vrabcové jen hrnou.
Plstěný pták je levnější než preparovaný
„Mám výhodu, že jsem oproti preparátorům výrazně levnější. Například tuhle malou sýkorku dělám pro jednu základní školu. Ta skutečná vypreparovaná stojí kolem devíti tisíc korun, a to ještě musíte čekat čtvrt roku, než ji dostanete. Já ji mám uplstěnou za jeden den a nabízím ji za sedm set až tisíc korun podle kompozice v jaké ji chce zákazník mít. Dělám samce, samičky, čerstvě vylíhnutá mláďata i ta starší, všechno, co si zákazník přeje,“ říká výrobkyně.
Než začne samotné plstění, musí si zadaného ptáčka pořádně nastudovat, aby proporce těla správně odpovídaly skutečnosti. Hodně času tak zabere studium různých fotografií a videí ptáků v různých situacích, za letu, v sedě, ze všech možných úhlů. Následuje kresba konkrétního modelu na papír pro lepší představu, jak bude zadaná kompozice vypadat.
„Těla menších ptáčků pak dělám rovnou z ovčí vlny, ale na ty větší si musím vytvořit drátěnou konstrukci, kterou někdy vyplním modelovací hmotou. Na to se pak nanáší a vpichuje ovčí vlna pomocí jehly na plstění. Základ těla je z čisté, nebarvené přírodní vlny, kterou mám od svého souseda, který tu chová ovce. Barevné peří pak vytvářím z barvené vlny z Merino ovcí. A zbývají drápky a nohy, které dělám z drátu a modelovací hmoty, kterou pak lakuji. Každý pták má jiné nohy, tak se snažím o co nejvěrnější podobu,“ popisuje postup Vrabcová.
Ptačí příjmení má přitom i její dodavatelka skleněných očí pro modely, kterou je sklářka Alena Sojková z Liberce. „Je to legrační, že jsme se takhle obě sešly, ale na skleněné oči od ní nedám dopustit. Jsou krásně vyvedené, odráží se v nich světlo, takže o to víc pak modely vypadají jako živé. To u umělých, plastových očí nedosáhnete,“ vysvětluje Marta Vrabcová.
Výrobky jsou ekologické a z regionální produkce
Samotnou ji navíc těší, že její produkty jsou ekologické a z místních materiálů. Díky tomu se může pochlubit certifikátem Regionální produkt Jizerských hor.
„Nevytvářím žádný odpad, žádné spaliny, jde o výrobky šetrné k životnímu prostředí. Ovčí rouno je přírodní obnovitelný zdroj, biologicky rozložitelný. Navíc je to jeden z mála materiálů, který dobře provedenou stylizací dokáže navodit efekt reálné podoby ptáků. Ze dřeva je takhle neuděláte,“ vysvětluje designérka, proč si pro výrobu zvolila právě vlnu.
Původně je Marta Vrabcová vystudovanou sklářkou, v jablonecké Preciose měla na starosti design skleněných figurek.
„Byla jsem zvyklá, že moje návrhy posuzovala odborná komise, vybíralo se, o co by zákazníci mohli mít zájem. Mám také zkušenosti z různých veletrhů v cizině, to všechno se mi teď hodí. Manžel nad tím zpočátku kroutil hlavou a smál se mi, ale teď vidí, že jsem našla díru na trhu. Neznám nikoho, kdo by tohle u nás dělal. Někdy mám tolik objednávek, že už je musím odmítat. Přemýšlím, že si k sobě vezmu někoho na výpomoc, protože zatím všechno dělám sama,“ uzavírá zručná modelářka.
