Projekt obnovy parku kolem Severočeského muzea zpracoval Ateliér Krejčiříkovi, který se na práce podobného typu zaměřuje a stojí například za revitalizací parku u zámku Sychrov nebo vily Tugendhat. Celkem vyjdou diskutované úpravy na zhruba 44 milionů korun a zafinancuje je Liberecký kraj.
„Park už má svůj věk a některé technologie jsou zastaralé. My přicházíme s novými technologiemi modrozelené infrastruktury, které umožní, aby vsakovala voda. A když bude vsakovat voda, rostliny budou lépe prosperovat,“ vysvětlil za ateliér Přemysl Krejčiřík, podle nějž nyní voda z parku při deštích rychle odtéká, což poškozuje cesty, ze kterých se splavuje materiál.
 |
Dláždění kolem muzea zalité v betonu by proto nově měly nahradit dlažební kostky uložené v zásypu. Kromě toho přibydou v bezbariérovém parku nové osvětlení i zeleň a dřeviny.
„Dnes je tam v podrostu jenom trávník a my do toho chceme vysadit trvalky a keře, které pokvetou, a do toho prostoru se tak dostane další zajímavá vrstva,“ doplnil Krejčiřík s tím, že v místě zahradníci plánují vysázet takové druhy květin a keřů, které v minulosti rostly v zahradách sousedních vil kolem Masarykovy třídy a jsou tak pro lokalitu typické.
První veřejná botanická zahrada
Historie parku před Severočeským muzeem sahá až do roku 1876, kdy zde Spolek přátel přírody založil botanickou zahradu. Jednalo se tehdy o vůbec první veřejnou botanickou zahradu na území republiky, která vznikla z občanské iniciativy a sloužila rovněž k rozšiřování veřejného povědomí o okrasných květinách, keřích i stromech.
Před stavbou muzea město od spolku tyto pozemky vykoupilo, věnovalo je kuratoriu muzea a přírodovědný spolek poté otevřel novou botanickou zahradu v místech, kde se dodnes dochovala.
Strach o park i muzeum. Liberec chce výhledově místo výstaviště stavět byty |
Dnešní umístění dřevin v muzejním parku nemá s původními dispozicemi příliš společného, neboť při stavbě muzejní budovy původní zahrada zcela zmizela pod několikametrovou navážkou.
Mezi nejvýznamnější dnešní exempláře patří například letité domácí druhy, jako jsou buk lesní a smrk ztepilý, vysazené při výstavbě muzea, či z dendrologického hlediska vzácný a také více než stoletý smrk východní. Své místo má před budovou rovněž majestátní rododendron.
Odpůrci sepsali petici
Projekt má už od počátku své odpůrce, podle nichž je obnova parku příliš drahá, radikální a nepotřebná. Své výtky již dříve sepsali do petice, kterou iniciovala dnešní opoziční zastupitelka Zuzana Kocumová a nakonec ji podepsaly téměř dva tisíce lidí. Vedení muzea i kraje sice některé připomínky zohlednila, za svým záměrem si ale stojí.
„Lidem nejvíce vadí kácení stromů. Zrovna těmto připomínkám ale není možné vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu některých stromů vyhovět. Pokud bychom ke kácení nepřistoupili, výhledově bychom museli park zavřít, protože by už hrozily škody na majetku nebo zranění,“ upozornil již dříve ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek.
Liberecké výstaviště ožije, z architektonické perly se stane infocentrum |
„Vykácené stromy budou nahrazeny novými. V plánu je dokonce vysázet víc stromů, než kolik jich bude odstraněno. Další typ kácení je kompoziční, kdy se jedná o nálety, které sem druhově nepatří. Nejvíce emocí asi vyvolává velký rododendron před hlavním průčelím, který nechceme kácet, ale přesadit na vhodnější místo v parku. Při hledání kompromisů jsem navrhoval tento keř zachovat, ale není to možné kvůli úpravě výšky terénu a zrušení nevhodných novodobých schodišť, která jsou ve špatném stavu,“ objasnil ředitel muzea.
