„Pojďte a vizte! Příběh přátelství a zrady. Příběh lásky a nenávisti. Příběh největšího člověka – Ježíše Krista.“ Těmito slovy začaly na Velký pátek již devatenácté pašije na hradě Lipý v České Lípě. Nejdůležitější momenty posledních Ježíšových dnů nastudoval Ochotnický spolek Lípa.
Hlavní role se už po deváté ujal místní gynekolog a porodník Jakub Neumayer. A to i přes to, že Kristova léta oslavil před deseti lety.
 |
„Žádné omezení necítím, jen se častěji objevují řeči, že mě chtějí vyměnit. Mně osobně se ale hraje pořád stejně. Nepotřebuji ani tolik zkoušet text. V prvních dvou scénách mám monolog, ale pak už jsem jen rekvizita,“ usmíval se před začátkem pašijí Neumayer.
„Dřív jsem poznával v davu svoje klientky. Ale pomalu už začínají chodit i děti, které porodily,“ řekl v nadsázce Neumayer, zatímco mu maskérka malovala na záda jizvy. Aby byl výsledek dokonalý, musí představitel Ježíše strávit v improvizované maskérně o hodinu déle než ostatní ochotníci. A to mu ještě během představení barví tělo umělá krev.
Krev nesmí být vodová
„Každý Zelený čtvrtek jsem v kuchyni a vařím zhruba tři litry krve, která se potom používá při bičování, nasazování trnové koruny, křižování odsouzenců nebo při probodnutí Ježíše na kříži,“ svěřila se maskérka Kristýna Kňákal Brožová a popsala recept na ideální krev.
„Skládá se z vody, potravinářského barviva, kyseliny citrónové a kakaa, protože po něm je krev tmavší. Dále přidávám kukuřičný sirup a kukuřičný škrob, aby nebyla moc vodová. Moc dobře nechutná, je spíše odporná, ale jedovatá není, takže když se někomu dostane do pusy, neotráví se,“ vysvětlila Kňákal Brožová.
Pašije popisují nejdůležitější momenty posledních dní Ježíšova života. Diváci mohli sledovat večeři Páně, Jidášovu zradu, Petrovo zapření nebo moment, kdy si Pilát umyl ruce a poslal Ježíše na kříž.
Nasazení trnové koruny, strastiplná cesta s křížem a pak samotné ukřižování patří k nejsilnějším momentům českolipských pašijí.
Pozor na ruce
Celkem se na představení podílí šedesát lidí, kteří si v inscenaci zároveň zahrají. Hudbu složil ředitel českolipské základní umělecké školy Marek Kučera přímo pro toto představení. Na místě ji odehrál Příležitostný orchestr, který rovněž spadá pod uměleckou školu, a to pod vedením dirigenta Graziana Sanvita.
Vše má na povel režisér Štěpán Kňákal, který vychází z interpretace svého předchůdce Petra Brambora Nárovce. Ten se inscenace účastní jako jeden z biřiců.
„Hlavní je si moc neomlátit ruce, když přibíjím Ježíše hřebíky na kříž,“ popsal Brambor Nárovec, co je na jeho roli nejtěžší. A slíbil, že příští rok se návštěvníci pašijí můžou těšit na celou řadu novinek.
