Krajská hygienická stanice Libereckého kraje (KHS LK) eviduje v posledních letech a především pak během letošního ledna a února nárůst počtu nakažených svrabem. Podle hygieniků se na Liberecku letos toto onemocnění šíří až šestkrát rychleji, než tomu bylo před čtyřmi lety.
„V roce 2019 jsme evidovali 87 případů. V roce 2022 už jich bylo 340 a za necelé první dva měsíce letošního roku už máme hodnotu, která byla roční v roce 2019,“ říká mluvčí KHS LK Zuzana Balašová.
Přenáší se těsným kontaktem
Svrab je infekční parazitární onemocnění, které postihuje lidi bez rozdílu rasy, věku nebo pohlaví a je stále aktuálním celosvětovým problémem. Jeho výskyt bývá často mylně spojován s lidmi žijícími ve špatných hygienických podmínkách, napadnout však může každého.
V takovém případě jde o „svrab čistotných“, při němž je obvyklé silné svědění nahrazeno nevýraznou vyrážkou. Ta bývá chybně zaměňována za alergickou reakci či ekzém a dotyčný je poté zdrojem nákazy. Cesta přenosu probíhá těsným kontaktem, sdílením oblečení, setkáváním nebo sexuálními aktivitami. Léčba bývá jednoduchá a spočívá v přemazání těla mastmi určenými pro léčbu tohoto onemocnění. Současně s nemocným je pak nutno léčit i úzké okolí, které nemusí mít příznaky.
Problém bývá také na straně doktorů, kteří mají povinnost toto onemocnění hlásit KHS. „Bohužel se tak často neděje a evidované vyšší počty nemocných jsou jen špičkou ledovce, což potvrzuje skutečnost, že se k nám informace dostávají z druhé strany,“ popisuje mluvčí nedostatečnou komunikaci ze strany lékařů.
Onemocnění trápí především teenagery
„V Libereckém kraji evidujeme největší počet nemocných ve věkovém rozmezí od 15 do 19 let. Pro mladé lidi jsou těsné kontakty, navazování partnerství nebo různorodé aktivity běžnou součástí života. K tomu jsou těsně spjati i s rodinou a nákaza se tak šíří do předškolních zařízení, škol, zaměstnání nebo volnočasových skupin,“ vysvětluje Zuzana Balašová.
Jednou z těchto cest se v nedávné době svrabem nakazil také mladý muž z Liberecka. „Vůbec nevím, jak jsem k tomu přišel. Musím ale říct, že na to, jak to bylo ze začátku nepříjemné, se to nakonec vyléčilo vcelku rychle. Stále jsem se mazal, protože jinak to opravdu šíleně svědilo, hlavně v noci. Po pár dnech ale to nejhorší odeznělo,“ vypráví. „Důležité potom bylo vše několikrát vyprat a vyžehlit, vytřít byt, umýt koupelnu a tak dále. Jinak by se to prý mohlo rychle vrátit.“
Podobně by se v takové situaci mělo postupovat i ve školách a na dalších veřejných místech.
„Nařizujeme důkladný úklid spočívající v dezinfekci povrchů, vyprání a vyvaření prádla. Předměty, které nelze vyprat doporučujeme vystavit chladnému, mrazivému vzduchu alespoň na několik dní. Není však třeba školy a předškolní zařízení uzavírat,“ vysvětluje Kateřina Hochmalová, ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých. Dle jejích slov má nemocné v péči lékař, který rozhoduje o léčbě a následném návratu do školního, či pracovního kolektivu.
