Tomáš Kejdana z Archy 13 s tabulkou se jmény vojáků.

Tomáš Kejdana z Archy 13 s tabulkou se jmény vojáků. | foto: Adam Pluhař, MF DNES

Jména mrtvých vojáků ponesou rudé tabule, okolí památníku bude parkem

  • 6
Emil Ackermann padl v první světové válce 23. srpna 1914. Wilhelm Ginskey položil život dva roky nato, 22. června 1916. Po válce podlehl zraněním Josef Faltejsek. Psal se 2. březen 1919. Jde o několik padlých Liberečanů, kteří v době před první světovou válkou žili v některé ze čtvrtí města. Teď je z pozapomnění vyzdvihuje projekt spolku Archa 13 a ministerstva obrany.

Zmínění muži patří do výčtu celkem 1 100 obyvatel Liberce padlých ve válce. Do konce listopadu je připomene památník, který Archa 13 dokončuje na městském pozemku ve čtvrti Růžodol mezi útulkem a lesíkem zvaným Opičák v blízkosti prodejny Decathlon. Jména dosud ztotožněných Čechů i Němců ponese celkem 46 rudých tabulí.

„První tabuli už máme vyrobenou. Všechny pamětní desky bychom měli mít pohromadě během tohoto týdne. Jde o jména všech Liberečanů padlých v první světové válce, která se nám zatím s pomocí historických pramenů, hlavně z vojenského historického archivu, podařilo ověřit. V dokumentační práci ale budeme pokračovat. Časem pak ještě cedule doplníme,“ řekl za Archu 13 Petr Brestovanský.

Vojáci padli na bojištích západní, jižní i východní fronty nebo byli po bojích prohlášeni za nezvěstné. Archivy vydaly i jména vojáků zemřelých v zajateckých táborech nebo nemocnicích po skončení války. 

„Zjistili jsme třeba, že Gustav Pilz zemřel v barákové nemocnici v Praze. Antonín Finger z Růžodolu se zase druhým rokem války ztratil na ruském bojišti. Po válce jej uznali za padlého. Už se nikdy neobjevil,“ doplnil Brestovanský.

Tabule s vygravírovanými jmény pokryjí vnitřek pomníku. Má podobu zrezivělého svinutého plechu o průměru čtyř metrů. 

Na místě se budou připomínat různá výročí

„Vnější tvář působí svojí drsností, neohrabaností a orezlostí jako memento války. Svitek kovu připomíná zapomenutý vojenský pancíř. Torzo krutého osudu lidstva. Vnitřní prostor je usebraný. Tichý. Hovořící pouze jmény obětí,“ vysvětlil ideu pomníku autor původního návrhu architekt David Vávra.

Pomník vyjde na 4,4 milionu korun. Ministerstvo obrany poslalo 1,9 milionu korun, zbytek zaplatí spolek Archa 13. V tomto místě se budou připomínat různá výročí, například Dny válečných veteránů.

Na obnovu zanedbaného území, které dřív sloužilo jako skládka, už letos město poskytlo 1,2 milionu korun. V příštím roce se za přispění peněz Archy 13, města a kraje celé okolí promění v park. Na donedávna zpustlém místě vznikne přírodní amfiteátr, venkovní posilovna nebo psí cvičiště.

Návštěvník se také bude moci vydat po síti naučných stezek. Připomenou především historii rozlehlého zajateckého tábora, který zaujímal prostor dnešního letiště, Globusu a Bauhausu. Na ploše 105 hektarů tu stávalo asi 140 budov.

„Lidé už dnes o existenci zajateckého tábora ani nevědí. Tuto zapomenutou historii jim přiblížíme za pomoci celé řady dobových materiálů, které máme k dispozici. Zmíníme i konkrétní příběhy v táboře vězněných italských nebo ruských vojáků. Na naučných cedulích ale vzpomeneme třeba i původní cihelnu na Opičáku, která 350 let zásobovala celé okolí,“ uvedl Petr Brestovanský.

V dalších letech plánuje spolek Archa 13 na městském pozemku vybudovat ještě repliku lágrového baráku s expozicí.