„Jsme poměrně dost kritizovaní za to, že nečerpáme z kulturních fondů. Jenže k tomu je třeba mít připravenou projektovou dokumentaci. Když jsem pátrala, zda se tomu někdo na městě v minulosti nevěnoval, našla jsem pouze dva, už trochu archaické projekty. Předali jsme je odboru dotací, který je v nejbližší době určitě uplatní,“ zmínila Karolína Hrbková, náměstkyně primátora.
Do obnovy Liebiegovy hrobky se chce město pustit co nejdříve, nejlépe ještě v letošním roce. V tom příštím by mohla přijít na řadu sousední hrobka, kterou si nechal postavit Adolf Hübner, liberecký stavitel, který je autorem například kostela U Obrázku v Ruprechticích a podílel se i na výstavbě kostela Máří Magdalény.
Ta prošla menší opravou už v roce 2013, kdy na ni město dokonce získalo dotaci tři sta tisíc korun. Kromě toho proběhne i oprava vstupů do celého parku v Ruprechtické ulici, jehož součástí je i Zahrada vzpomínek.
„Vstupy jsou ve špatném stavu, jednotlivé stavební prvky jsou zvětralé, uvolněné a někdy zcela chybí. Jsou tam například poškozené a nestabilní desky, odpadlé žulové kvádry. Riziko úrazu je značné,“ dodala Hrbková.
Dochovaly se jen dva nezrealizované návrhy
Vstupy do parku opraví město do konce listopadu za téměř čtyři sta tisíc korun. Na jakou sumu přijde rekonstrukce Liebiegovy hrobky, náměstkyně zatím netuší. „V tuto chvíli připravíme dotační žádost a počkáme, až bude vyhlášena aktivní výzva,“ zmínila.
Bývalý městský hřbitov byl v letech 1974 až 1984 upraven na park s lapidáriem náhrobků. Kdo přesně je autorem Liebiegovy hrobky ani kdy přesně vznikla, historie tají.
Dochovaly se pouze dva nerealizované návrhy od libereckých stavitelů Antona Holluba z roku 1863 a Gustava Sacherse z roku 1874. V souvislosti se stavbou hrobky jsou ale zmiňována ještě jména libereckého stavitele Adolfa Bürgera a sochaře Ferdinanda Czastka.
Krypta vznikla nejpozději v roce 1870, neboť údajně do ní byly pochovány ostatky Johanna Liebiega staršího. Hrobku po stranách doplňovali dva andělé a uvnitř na konzolách byly umístěny busty zemřelých.
Hrobka dlouhá léta chátrala a vyřádili se na ní vandalové a zloději. Ti urazili sochám ruce a hlavy, odloupali všechno kovové i střechu. Do krypty se zase nastěhovali narkomané a bezdomovci, protože tam byla stálá teplota.
Hrobka je prázdná, kde jsou ostatky?
„Před několika lety se udělala replika střechy a podařilo se zastavit i prorůstání dřevin. Patří Franzi Liebiegovi, což byl bratr Theodora a muž, který dal peníze na stavbu radnice a měl textilní továrnu ve Vesci,“ přiblížil Marek Řeháček, autor řady knih s regionální tématikou.
Hrobka je ale prázdná, a záhadou zůstává, co se s ostatky továrníka a jeho rodiny stalo.
„Existují takové dvě legendy. Jedna mluví o tom, že když se likvidoval hřbitov, část ostatků byla odvezena, přepálená v krematoriu a nakonec skončila v hromadném hrobě. Druhá verze je ta, že ostatky jsou rozházené v rohu zahrady. Když tu před několika lety byli potomci Liebiegů na návštěvě, bylo trapné, že jsme jim nemohli odpovědět, kde vlastně ostatky jejich předků jsou,“ dodal Řeháček.
Podle něj se k hrobce váže ještě jedna zajímavost. Vypadá totiž stejně jako vchod do Liebiegovy vily. „Je tam velice podobný štít, jakoby ty stavby měly nějakou spojitost,“ dodal.
