„Ve směru od Jičína není kvůli lesu vidět spojovací hradba mezi věžemi Babou a Pannou,“ říká Jiří Klápště, vedoucí správy CHKO. „Kácení by odkrylo skalní masiv Trosek, což by prospělo zejména rostlinám a živočichům. Týkalo by se stromů, které nejsou v Českém ráji původní. Především akátů, ale také modřínů.“
Odborníci z CHKO se minulý týden sešli s představiteli Lesů České republiky, jimž pozemky pod Troskami patří. „Nepůvodní stromy utlačují pod Troskami rostliny a keře vázané na skály pod hradem,“ upozorňuje Ludvík Řičář, krajský ředitel státních lesů. „S ochranou přírody jsme se shodli na kácení.“
Na tahu jsou nyní ekologové z chráněné krajinné oblasti. „Domluvili jsme se, že vyberou a označí stromy, které pod Troskami odtěžíme,“ vysvětluje Řičář. „Potom už všechno půjde rychle, i když nelze vyloučit, že kácení může někomu vadit.“
Za odstranění stromů pod Troskami se přimlouvá Miloš Kadlec, krajský ředitel Národního památkového ústavu. „Trosky zarůstají čím dál tím více,“ tvrdí Kadlec. „Naposledy jsem se o tom přesvědčil, když jsem jel nedávno autem od Hradce Králové.“
Na otevřené ploše se hůře útočilo nepřátelům
Podle Kadlece se hrady a zámky v minulosti tyčily na místech, kde je lesy bezprostředně neobklopovaly. Na otevřené ploše se na ně nepřátelům hůře útočilo. Šlechta se navíc svými honosnými sídly ráda chlubila a chtěla, aby v krajině dokazovaly její moc a bohatství.
V současné době navnadí odkryté památky turisty mnohem lépe než hrady a zámky zapadlé v lesích.
„Budeme jen rádi, pokud se Trosky stanou ještě větší dominantou Českého ráje. Kácení stromů pod nimi není nic proti ničemu, zvláště když o něm panuje shoda mezi ochranou přírody a Lesy České republiky,“ uvádí turnovský starosta Tomáš Hocke.
„Krajině pomůže, pokud ze stromů vykouknou stavby, jež do ní historicky patřily. V poslední době se podařilo, že je po kácení stromů pěkně vidět kaplička na Vyskři.“
Starosta Vyskře Jan Kozák dodal, že největší stromy se povedlo kolem kapličky vymýtit zhruba před pěti lety. „Teď kolem ní vyřezáváme dvakrát do roka křoví, aby znovu nezarůstala,“ poznamenává Kozák.
Pryč půjdou hlavně akáty
„V příštím roce bychom chtěli u kapličky pokácet náletové dřeviny a modříny. Uvažujeme také o tom, že bychom obecní pozemek v okolí kapličky pronajali jednomu soukromému zemědělci na pastvu pro ovce a kozy. Ušetřili bychom tak peníze za sekání trávy a keřů.“
Chráněná krajinná oblast začala už nyní odlesňovat vrch Mužský u Drábských světniček. „Historicky se tam rozkládala pastvina a sad. Nyní je vrch zarostlý náletovými dřevinami,“ konstatuje Klápště.
„Vykácíme tam hlavně akáty, hlohy a další nevhodné dřeviny. Odlesníme plochu velkou asi jeden a půl hektaru. Necháme tam pouze staré třešně, některé duby, případně další jednotlivé dřeviny. Pod vrcholem kopce usilujeme o obnovu stepní krajiny se vzácnými rostlinami, které jsou pro ni typické. Obnažený Mužský se stane ještě větší dominantou krajiny než nyní. Díky odlesnění se objeví i bývalý lom. Pod Mužským se budou pást ovce a kozy a nedovolí, aby se tam znovu rozšířily nepůvodní dřeviny.“
