Podle myslivců z dotčených honiteb v Rádle, Vesci a Vratislavicích však výsledky neodpovídají vynaloženému úsilí a penězům. Rozsáhlou akci státu kritizují jako neefektivní. Některé spolky navíc odradila natolik, že své stávající honitby opouštějí.
Odstřel divokých prasat se konal od 3. listopadu do čtvrtka tohoto týdne. „Na ploše 2 700 hektarů bylo celkově za šest týdnů odstřeleno 44 kusů černé zvěře. Pro představu podotýkám, že honitby Rádlo, Vratislavice a Vesec za celý říjen ulovily 49 kusů černé zvěře. Takže jsme byli v říjnu aktivnější, protože za čtyři týdny jsme evidentně dokázali ulovit víc,“ konstatoval Jan Bejdák, hospodář z Mysliveckého spolku Zelené Údolí na tiskové konferenci myslivců. Hodnotili na ní efektivitu odstřelu černé zvěře v Libereckém kraji.
Pozvaní zástupci ministerstva zemědělství, Policie ČR nebo Lesů ČR na setkání v Rádle nedorazili.
 |
Listopadový pokles lovu připisuje myslivecký hospodář mimořádným veterinárním opatřením, kdy byl lov v tomto měsíci od pondělí do čtvrtka zakázaný. „Takže jsme se mohli lovu účastnit jen pátky, soboty a neděle,“ vyjmenoval.
Policie čelí kritice ze strany nespokojených myslivců už od zahájení akce. Podle mluvčí policejního prezidia Hany Rubášové bylo týdně nasazeno osmnáct odstřelovačů. Průměrně pracovali mezi 54 až 60 hodinami za týden. Od listopadu se jich vystřídalo ve zmíněných honitbách kolem osmdesáti.
Počet odlovené zvěře při odstřelech v Libereckém kraji odpovídá podle ní zkušenostem ze Zlínska, kde řešili podobná opatření před sedmi lety. Terén Liberecka byl oproti Zlínsku ale podstatně náročnější.
„Cílem policie nebylo soupeřit“
„Cílem policie nebylo soupeřit s mysliveckými sdruženími o počet ulovených kusů. Výsledky této akce odpovídají predikcím analytiků a nijak se nevychylují z očekávaných hodnot,“ zdůraznila.
Střelcům komplikovaly odstřely ohňostroje, lidé s hlučnými řehtačkami nebo rozsypaný prací prášek v místech, kdo zásah probíhal. „V souvislosti s těmito jednáními jsme ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu šíření nakažlivé nemoci zvířat,“ připomněla Rubášová mimo jiné i incident, při němž zachytila fotopast myslivce močící v oblasti, kde probíhal kontrolovaný odstřel divočáků.
Krajské ředitelství policie Libereckého kraje každý týden navíc nasadilo v dané oblasti přibližně osm desítek policistů, kteří zde například hlídkovali nebo se podíleli na provozu dronů.
14 milionů za 14 prasat. Myslivci se posmívají policii za odstřel divočáků |
Navzdory výtkám myslivců hodnotí i Státní veterinární správa ČR (SVS) akci pozitivně. Nicméně důkladnou analýzu a vyhodnocení vypracuje až v následujících dnech. Získané informace o zkušenostech střelců z terénu podle mluvčího SVS Petra Vorlíčka poslouží při plánovaní podobných akcí do budoucna. Jako dobrou zprávu vnímá také to, že mezi divočáky, které ulovili policejní střelci, byla přibližně čtvrtina bachyň.
„Podle odborníků z České zemědělské univerzity má přitom velký význam pro snižování populace divokých prasat právě lov bachyň,“ poznamenal Vorlíček, podle nějž se do nástupu policejních střelců počty ulovených bachyň nedařilo navýšit ani navzdory zvýšení zástřelného u velkých kusů na 10 tisíc korun za kus.
„Ulovení zmíněných desíti bachyň představuje podle odborných odhadů pro příští rok omezení nárůstu populace divočáků v dané lokalitě až o osmdesát kusů,“ dodal.
4. listopadu 2024 |
Myslivecký hospodář Jan Bejdák během konference uvedl, že v loňském mysliveckém roce odlovili 20 kusů bachyní. Letos včetně odstřelu to bylo ve stejném období 19 kusů.
„Číslo je stejné jako v loňském roce,“ okomentoval. Spolky si prý navzájem vydávají povolenky kvůli lovu na hranicích, členové tak mohli lovit v cizí honitbě. „Což by, myslím, málokdo akceptoval. Ale my jsme se na tom jako myslivci normálně domluvili,“ sdělil.
Za největší nedostatky akce považuje podcenění monitoringu, který proběhl pozdě, a také to, že odstřel nebyl v dané lokalitě podpořený ploty. Myslivci vypozorovali, že černá zvěř intenzivně rušená v pozdních hodinách večer zalehla a byla aktivní až ráno, kdy odstřelovači opouštěli honitbu.
Většinou prý zasahovali komoru, někdy hlavu. Ví i o kusech, které snajpři zasáhli takzvaně „naměkko“ nebo do nohou. Vzpomněl na problémy s postřeleným prasetem, které napadlo rybáře a myslivce poblíž místa, kde operovala policie.
Počet postřelených kusů černé zvěře, které se nedařilo policii dohledat, odhaduje Bejdák na deset.
Močícím myslivcům zabavila policie mobily, ostatní musí podávat vysvětlení |
Cílem akce podle Petra Vorlíčka ze SVS nebylo střílet nakažená zvířata, ale minimalizovat zdravou populaci divočáků ve vytipovaných oblastech, a tím zabránit možnému šíření nákazy afrického moru do vnitrozemí.
„Přestože v některých médiích došlo k poněkud nešťastné interpretaci a bohužel dokonce i k několika excesům v honitbách, chceme zdůraznit, že se jednalo o společně koordinovanou akci mnoha složek ve veřejném zájmu. S cílem zabránit šíření nebezpečné nákazy, a tím možným velkým ekonomickým škodám,“ uzavřel Vorlíček. K těm by podle něj došlo, kdyby se nákaza rozšířila do chovu domácích prasat.
Spolky honitbu opouštějí
„Tato akce měla evidentně za následek snížený odlov černé zvěře, což je jasně vidět. Také měla za následek, že dva ze tří spolků, kterých se to dotýká, honitbu opouštějí. Jak bude probíhat další snižování černé zvěře, samozřejmě bude na ministerstvu zemědělství,“ shrnul Jan Bejdák.
Myslivci z Vratislavic opustili honitbu hned po zahájení odstřelu, protože neměli kapacitu na to, aby sbírali odstřelenou zvěř. A sdružení Zelené údolí z Rádla na členské schůzi minulý týden odhlasovalo, že ukončí myslivecký rok, dokrmí srnčí zvěř a s honitbou se rozloučí k 31. březnu 2025.
 Myslivce Štěpána Šindeláře, kterého počátkem listopadu zachytila fotopast při močení v lese, kde profesionální snajpři odstřelovali divoká prasata, viní policie z šíření nakažlivé nemoci zvířat. Jedenatřicetiletý myslivec celou věc považuje za absurdní, lov divočáků prý hatit nechtěl. „Dobrovolně jsme se přihlásili, že budeme sbírat zastřelená prasata po policejních střelcích. Od pěti od rána jsme byli s kolegy na nohou, jezdili jsme podle GPS a v místech posledního odstřelu jsem si odskočil. Byl jsem vyfocen a následně zpropagován. A za dobrý skutek nebo za svou aktivitu jsem byl po zásluze potrestán. Je to takový smutný příběh, jak se nám vyplatila celá spolupráce s policií a s orgány,“ posteskl si. Honitba, v níž jej fotopast zvěčnila, je příměstská. Les, který navštěvují houbaři či pejskaři, tak podle něj prosycují mnohé pachy. Takže spekulace, že by se svým činem snažil divočáky odehnat, nejsou podle Šindeláře na místě. To, že by se snažil mařit práci policejních ostřelovačů, odmítá. „Další den se tam odlovily dva kusy,“ dodal. Odebraný telefon mu policisté dosud nevrátili, prvních čtrnáct dní řešil osobní i pracovní záležitosti přes pevnou linku. Poté si musel sehnat nový telefon, opětovně zřídit přístupy do bankovnictví a převést veškerá čísla a data. „Mobilní telefon stále nemám. Byla mi doručena datovou schránkou výzva, abych policii podstoupil svá přístupová hesla a kódy k telefonu, protože jsem jim ho předal vypnutý, jak chtěli. Já jsem s tím odebráním nesouhlasil, tak jsem jim přístupy nedal,“ prozradil. |
