Veronika Hávová se v rámci kampaně proti kožešinovým farmám nechala zavřít do...

Veronika Hávová se v rámci kampaně proti kožešinovým farmám nechala zavřít do klece. | foto: OBRAZ

V kleci jsem měla jen deku, popisuje aktivistka. Kožešinové farmy zmizí

  • 69
Členové liberecké pobočky Obránců zvířat mají důvod k oslavě. Před nedávnem se nechali zavřít do klece před poslaneckou sněmovnou, aby usilovali o zákaz kožešinových farem. A uspěli. Zákon podepsal prezident Miloš Zeman.

Dvanáct hodin strávila uvězněná v kovové kleci. Ta byla tak malá, že se v ní nemohla ani postavit. Aktivistka Veronika Hávová je členkou liberecké pobočky sdružení OBRAZ (Obránci zvířat) a spolu s desítkami jejích kolegů chtěla nedávným happeningem před poslaneckou sněmovnou dotlačit poslance k tomu, aby na území Česka zakázali kožešinové farmy.

Šokující kampaň se aktivistům nakonec povedla a zákaz farem od konce ledna 2019 nedávno stvrdil svým podpisem také prezident Miloš Zeman.

Noční směna jen v dece

„V kleci jsem měla noční směnu začátkem června. Uvnitř byla jen deka. Těch dvanáct hodin na kovových drátech v kleci, kde se ani nepostavíte, bylo velice nepříjemných, a zima tomu ještě přidala. Já jsem ráno mohla v pořádku odejít, ale lišky tak tráví celý život a čekají jen na bolestivou smrt,“ popisuje svůj zážitek Veronika Hávová.

Klec svou velikostí odpovídala po přepočtu na velikost průměrného člověka velikosti klece pro lišky na kožešinových farmách. Dobrovolníci ze sdružení OBRAZ se do ní na pražském Malostranském náměstí zavírali po celý měsíc, dokud poslanci zákon neodklepli.

V kleci se vystřídaly více než dvě stovky dobrovolníků včetně několika slavných osobností a politiků. K Obráncům zvířat se například připojil herec Václav Vydra. „Dobrovolníci se sjížděli z celé České republiky a střídali se v kleci po dvanácti hodinách ve dne i v noci,“ upřesňuje vedoucí liberecké pobočky Obrazu Erik Šimek.

„Nechceme jen šokovat, diskutujeme i s politiky“

Podle Šimka si byli aktivisté vědomi, že jejich kampaň může být pro někoho šokující.

„Do jisté míry to bylo šokující, ale právě šokující záběry z kožešinových farem, které jsme uveřejnili na počátku roku 2015, uvedly realitu do povědomí širší veřejnosti. Do té doby málokdo tušil, že u nás takové farmy existují,“ říká Šimek.

„Není ale naším cílem jen šokovat. Vedle toho intenzivně jednáme s politiky, jsme na sociálních sítích, pořádáme různé benefiční akce a na různých místech v České republice můžete vídat naše informační stánky.“

Podle aktivistů zvířata na farmách trpí v nevyhovujících podmínkách. Jsou držena v příliš malých a nevhodných klecích, které jim neumožňují projevovat jejich přirozené chování.

„Podmínky nevyhovující etologii těchto divokých zvířat mají za následek zranění, onemocnění a různé poruchy chování jako je například stereotypie nebo sebepoškozující chování. Zvířata jsou na farmách usmrcována, když jim není ani rok. Norci jsou zabíjeni výfukovými plyny, lišky elektrickým proudem, činčily zlomením vazu,“ stojí na webových stránkách Obrazu.

Další problém? Množírny psů

Hávová se domnívá, že Češi vlastně o kožené výrobky zas až tak nestojí, a farmy jsou proto zbytečné.

„Již v roce 2013 průzkumy veřejného mínění ukázaly, že většina českých občanů nesouhlasí s existencí kožešinových farem a ani kožešinové doplňky nechce nosit. Proto jsme se ve své činnosti zaměřili na tuto oblast, protože to je něco, co momentálně můžeme změnit. Každý rok je u nás zbytečně zabito dvacet tisíc lišek a norků, ačkoliv drtivá většina Čechů považuje kožešiny za zbytečnost,“ myslí si Hávová.

Jelikož zákon o zákazu kožešinových farem již podepsal prezident, ochránci zvířat by se nyní chtěli zaměřit na problém s množírnami psů.

„Máme k podpisu petici na úpravu legislativy proti množení psů. Zákon musí stanovit minimální parametry pro chovy psů, které budou neslučitelné s masovou produkcí nových štěňat,“ odhaluje Šimek a dodává, že sdružení hledá v Liberci nové dobrovolníky, kteří by se zapojili do jeho činnosti.