Vyplynulo to z analýzy společnosti M. B. A. Finance, která zjišťuje, z jakých krajů s ohledem na počet obyvatel pochází nejvíc lidí, kteří si půjčili a přestali splácet. Zajímá ji také, jaká je úspěšnost vymožení dluhu.
Analýza vychází z dat o 540 tisících dlužnících, kteří se dostali do problémů se splácením. Věřitelům dluží za výdaje spojené s chodem domácnosti, tedy za energie, telekomunikační služby, pojištění a bankovní financování.
„Pokud jde o dluhy spojené s provozem domácnosti, na Liberecku dluží nejvíce lidé za finanční služby a telekomunikačním operátorům,“ zmínil mluvčí společnosti Jan Hlaváč. V průměru lidé v Libereckém kraji dluží 7 021 korun.
Podle Hlaváče je to výrazně pod republikovým průměrem 7 422 korun. Na Liberecku je sice více dlužníků, půjčili si ale menší částku.
Liberecko má podle analýzy ukazatel nesplácených dluhů 6,3. Republikový průměr je 5,1. Na nejhorším Ústecku je ukazatel 9,1.
Dluhy se na Liberecku daří vymáhat lépe než jinde
„U věřitelů na Ústecku je dokonce třikrát větší pravděpodobnost, že se dostanou do problémů se splácením, než kdyby pocházeli z Vysočiny nebo Zlínského kraje,“ mírní hrozivě vypadající statistiku Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M. B. A. Finance.
Největší šanci na získání dlužné částky mají věřitelé ve Středočeském kraji, v Praze a na Vysočině. Naopak nejhůře se dluhy vymáhají z dlužníků na Ústecku. Liberecko je v tomto ohledu dokonce statisticky druhé nejhorší.
Pokud jde o úspěšnost vymáhání dluhů je Liberecko se 48 procenty kousek pod celostátním průměrem 51 procent. „Ve srovnání s Ústeckem, které má 41 procent, to není tak dramatické,“ sdělil Jan Hlaváč.
„Horší situace může být dána vyšší koncentrací sociálně slabších skupin či obyvatel s nižší kvalifikací. S tím souvisí také nižší finanční gramotnost. Na stranu druhou, když už se lidé na Liberecku do problému se splácením dostanou, jsou ochotni situaci řešit,“ domnívá se Hlaváč.
Téměř čtvrtina lidí v Libereckém kraji má velký problém vyjít každý měsíc se svými příjmy. Znepokojující jsou i poslední čísla z Českého statistického úřadu.
Více než 33 procent domácností nemá na neočekávaný výdaj
„Pro 33,2 procent domácností v našem kraji je problematické zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 900 korun, téměř 31 procent domácností si nemůže dopřát týdenní dovolenou mimo domov. Dalších 13,7 procent dotázaných uvedlo, že si nemohli dovolit jíst obden maso a pět procent dostatečně vytápět byt,“ uvedla před časem Hana Koťátková z krajské správy Českého statistického úřadu v Liberci.
„V roce 2016 s velkými obtížemi nebo s obtížemi vycházelo se svými příjmy 21,5 procent domácností,“ dodala Koťátková. V roce 2015 bylo těchto domácností dokonce 30,9 procenta.
Podle ředitele občanského sdružení Most k naději Lubomíra Šlapky jsou na vině například exekuce a dluhové pasti, do kterých se někteří lidé dostali. Kritizoval podle něj „nešťastný exekutorský a insolvenční zákon“.
„Umožňuje z triviálního dluhu vytvořit i statisícový dluh. Dále jsou to půjčky od nebankovních institucí. Souvisí to s finanční gramotností, tedy spíše s negramotností,“ uvedl Lubomír Šlapka.
S lidmi, kteří se dostávají do dluhových pastí, pracuje i organizace Člověk v tísni. „Velké dluhy mohou vznikat i z podnikatelských záměrů, s těmito lidmi se ale příliš nesetkáváme. Lidé, s nimiž pracujeme, si často půjčují, aby smázli jeden dluh dalším. Jsou i případy, kdy lidé řeší nedostatek peněz tím, že si vezmou půjčku. Ať už u lichváře nebo společností, které jim půjčí i bez občanky,“ popsal situaci Lukáš Průcha, ředitel liberecké pobočky Člověka v tísni.
Lidé přicházejí pro radu v době, kdy už mají exekuci
Zpočátku jde sice o malé částky, ty ale mohou vyrůst v obrovské sumy. „Značnou roli v tom, že tito lidé nedokážou půjčky splácet, také hraje to, že dluhy řeší pozdě,“ je přesvědčen Lukáš Průcha.
Mnoho lidí podle něj přichází v době, kdy už je na ně uvalena exekuce. „Obecně se dá říci, že lidé, s nimiž se naše společnost setkává, jsou málo finančně gramotní. Smlouvy jsou většinou složité a dlouhé, lidé nevědí, co všechno můžou a na co mají při řešení problému nárok. Ne každý si dá tu práci, aby se třeba nejprve s někým poradil,“ upozornil Lukáš Průcha.
Společnost Člověk v tísni učí mimo jiné lidi půjčovat si peníze efektivně a zároveň rozumně. Způsobem, který je pro ně udržitelný.
