Trčící sloup v Novém Boru připomíná šibenici, vzdává hold sklářům

  • 0
Dřevo, voda a kov. Tyto materiály vévodí novému uměleckému dílu, které od čtvrtka zdobí náměstí Míru v Novém Boru. Ne náhodou jde o prvky, které jsou typické pro každou sklářskou huť. Autorky díla Gabriela Králová a Lucie Chroustová z pražského ateliéru Aulík & Fišer tím vzdaly hold sklářské historii města.

Skulptura nazvaná Po fajrumtu odkazuje na prastaré zvolání sklářů ke konci šichty. Lidé v díle najdou spoustu sklářské symboliky.

„Sloup a lavice představují dřevěnou sklářskou formu. Vystupují z vodní hladiny, pod níž je ukryté zrcadlové sklo,“ popisuje dílo jedna z autorek návrhu Lucie Chroustová. Smrkový sloup sahá do výšky 5,5 metru, stejný je průměr kruhu jezírka, do něhož je zasazen.

Ve vodě se můžou cachtat děti

Jen pár minut po instalaci artefaktu jej obsadily děti ze sousední školy. A to ještě chyběla v nádrži voda a skleněný prvek.

„Sloup a lavice představují dřevěnou sklářskou formu. Vystupují z vodní hladiny, pod níž je ukryté zrcadlové sklo,“ popisuje dílo jedna z autorek návrhu Lucie Chroustová.

„Počítaly jsme s tím a byl to částečně i záměr, že voda a dřevěná lavice přilákají děti, aby se tu cachtaly. I proto je celé dílo zapuštěné do země, aby se k němu dostal každý,“ uvádí Chroustová.

„Od začátku jsme chtěly do návrhu dostat příběh, se kterým by se Novoborští mohli ztotožnit. Nechtěly jsme vytvářet objekt na nějakém piedestalu, ale instalaci, které se můžete také dotknout, opřít se o ni nebo si na ni sednout a její kompozici dotvořit,“ řekla už dříve Gabriela Králová, dnes žijící ve Francii.

Starosta byl nejprve proti

Prvek už místní lidé stihli dávno před instalací překřtít na Šibenici nebo Pranýř. Z dálky skutečně něco takového připomíná. „Nám to nevadí. Neočekávám, že by se to líbilo všem, to by nešlo o umění. V něm je nežádoucí doslovnost, takže lidé si svůj vztah k artefaktu budou muset teprve najít,“ dodává Chroustová.

Starosta Nového Boru Jaromír Dvořák oceňuje, že prvek za svůj ihned přijaly děti. „Už teď se v tom děti cachtají, a to ještě není vana plně napuštěná. Jsem si jist, že na náměstí se to hodí. A to jsem patřil k těm, kteří z návrhu nebyli úplně nadšení. Ale koneckonců i ten lidový název Šibenice znamená, že to lidem není lhostejné a o tohle v umění jde,“ komentoval Dvořák.

Prvek radnice vybrala z anonymní výtvarné soutěže, do níž se přihlásilo 25 zájemců. Z jejich návrhů vybírala šestičlenná porota složená z architektů, výtvarníků a designérů. Návrhy byly anonymní a porotci předem nevěděli, čí návrh hodnotí.