Od příštího roku přestanou v Libereckém kraji fungovat tři lékařské pohotovosti. Konkrétně se jedná o ordinace v Semilech, Tanvaldu a Hrádku nad Nisou. Zdejší starostové ani řada obyvatel rozhodnutí kraje nevítají. Podle krajského radního pro zdravotnictví Vladimíra Richtera se však kraj řídí principy ministerstva zdravotnictví, které zavedlo, že pohotovosti zůstanou jen v nemocnicích s urgentním příjmem.
„Jde o to, že v okamžiku, kdy přijde pacient na pohotovost s něčím vážnějším, například s bolestmi břicha, tak je stejně vždy poslán na urgentní příjem. Pohotovosti by tak podle ministerstva měly fungovat jako filtry pro urgentní příjmy,“ vysvětlil radní s tím, že zrušené pohotovosti patřily k málo vytíženým.
Podle něj je průměrně navštívil méně než jeden člověk denně. S rozhodnutím kraje souhlasili ředitelé všech páteřních nemocnic v kraji. Podle starosty Tanvaldu Vladimíra Vyhnálka se zrušením pohotovosti zhorší celková situace ve zdravotnictví v této oblasti, která už teď není příliš dobrá. „Chybí nám praktici, pediatři, zubaři. Lékaři stárnou. Stát by to měl začít řešit a ne rušit zavedené,“ upozornil starosta. „Je to další služba v občanské vybavenosti, která u nás zaniká.“
V Hrádku zachovají pohotovost o víkendech
Starostka Semil Lena Mlejnková, přestože chápe argumenty kraje, se zrušením pohotovosti nesouhlasí. „Je to ale složitá situace,“ uvedla bez dalších podrobností.
Hrádek nad Nisou bude chtít udržet pohotovostní služby aspoň o víkendech. „Dohoda zatím zní ano, za předpokladu, že Hrádek dofinancuje ztrátu, s čímž já osobně souhlasím, a celý tento bod předkládám na jednání zastupitelstva 14. prosince, které, věřím, toto řešení také podpoří zatím na přechodnou dobu půl roku, kdy celý provoz vyhodnotíme a řekneme si, zda to má opravdu smysl,“ vyjádřil se starosta Hrádku Josef Horinka, který takto reagoval na negativní odezvu ohledně pohotovosti na sociálních sítích.
Uzavřením lékařských pohotovostních služeb kraj ušetří na vyrovnávacích platbách 4,5 milionu korun. Ty chce investovat zpět do zdravotnictví, a to na podporu ordinací primární péče. S pomocí VZP, která má zpracovanou mapu dostupnosti lékařské péče, chce kraj pomoci doplnit „bílá místa“.
„Jako kraj nemáme mnoho možností. Můžeme ale připravit takové podmínky, aby se zájemci do těchto míst hlásili,“ uvedl Richter. Kam ušetřené peníze poputují, chce kraj představit v prvním čtvrtletí příštího roku.
Liberecká nemocnice očekává nápor
Zavření pohotovostí by podle Richtera nemělo výrazně zatížit zdravotnickou záchrannou službu. Radní tak usuzuje ze zkušeností z jiných krajů. Jeho slova potvrdil i mluvčí krajské záchranky Michael Georgiev. „Víme, že pohotovosti nebyly tak vytížené, tak nepředpokládáme, že bychom suplovali jejich činnost,“ sdělil Georgiev.
Naopak v liberecké nemocnici větší nápor očekávají. „Budeme zřejmě čelit zvýšenému tlaku pacientů z oblastí, kde byly pohotovosti zrušeny. Na druhou stranu jsme si na to už v průběhu let zvykli, takže věříme, že to zvládneme,“ okomentoval mluvčí Krajské nemocnice Liberec Václav Řičář.
Aby nedocházelo ke zbytečnému přetížení pohotovostí, měli by lidé podle liberecké lékařky Zuzany Kofferové zvážit, zda skutečně potřebují neodkladné vyšetření. „Na pohotovosti je nutných zhruba 10 až 15 procent ošetření. Vše ostatní patří jinam. Lidé často prostě nechtějí čekat u praktika nebo jen chtějí jiný názor. Pohotovost je tu pro ošetření akutního stavu, který nepočká do rána, jen to základní, a zbytek se dořeší u praktika,“ vysvětlila lékařka.
Po uzavření pohotovostí v Semilech, Tanvaldu a Hrádku nad Nisou budou v kraji zajišťovat tyto služby v nemocnicích v Jilemnici, Liberci, Turnově, Frýdlantu, České Lípě a Jablonci nad Nisou.
