V nedalekém Hrádku nad Nisou už se informace o pokutách rozšířila, lidé ji pocítili na vlastní peněženku.
„Pár místních už kvůli radarům zjistilo, že na přechodu snížili rychlost. Jinak se to Hrádku nijak nedotýká, nemáme možnost si na to stěžovat. Kontroly jsou, aby tam lidé přibrzdili auta a policisté do nich mohli nahlédnout,“ shrnul starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka, kterého od pokuty párkrát dělila jen kolona aut, kvůli níž musel na poslední chvíli přibrzdit.
 |
Policisté na polsko-německém přechodu Porajów-Žitava zpravidla kontrolují dodávky, řidiči na jejich výzvu předkládají doklady nebo svižně vyskakují z aut a otevírají kufry. Celá akce zabere sotva pár minut. Jindy krokem popojíždějící automobily podrobí zběžnému pohledu, kdežto nedočkavé a plyn sešlapující řidiče gestem zpomalí.
Ti, kdo si cedule nevšimli – například v noci nebo za nepříznivého počasí – na svou nepozornost podle Čechů sdílejících si své zkušenosti na Facebooku, doplatili vysokou pokutou.
Kontrolorům hrozí nebezpečí, zdůvodňují
Rodina Jiřího N. musela za nedodržení předepsané rychlosti zaplatit přes 140 eur (v přepočtu přes tři a půl tisíce korun), Jakub H., jenž si loni v listopadu cedule při zpáteční cestě do Česka nevšiml, čekala v dopise o přestupku obdobně nemilá částka.
Nejprve mu pošta doručila oznámení v češtině, k němuž se mohl vyjádřit. V polovině ledna následoval dokument v němčině, který jej informoval, že na zmíněném úseku po odečtení tolerance překročil rychlost o 20 km/h. Za to si kromě pokuty 142 eur (cca 3 600 korun) vysloužil v Německu i jeden trestný bod.
„Kdybych jel v obci místo padesátky 82 km/h, tak bych si řekl, to jsem teda vůl. Ale tohle je přehnané. Ještě pochopím, kdyby to bylo ve směru do Německa, kde se pohybují policisté a kontrolují, kvůli bezpečnosti,“ poznamenal Jakub H., který ceduli na výjezdu z Německa neviděl, přesto na hranicích instinktivně zpomalil z padesátky na třicet. „Kdybych to neudělal, nechci vědět, kolik by mně bylo vyměřeno,“ dodal.
„Spolková policie od 16. října 2023 znovuzavedla stacionární i mobilní kontroly na vnitřních hranicích. Dotýkají se Polska i České republiky,“ uvedl Axel Bernhardt ze Spolkového policejního ředitelství v Pirně.
Policistům, kteří na přechodu u Žitavy zkoumají osádky projíždějících vozů, podle něj hrozí nebezpečí. Řidiči totiž opakovaně ignorují značky, které omezují tamější rychlost na třicet a následně na deset kilometrů v hodině.
Každé šesté auto rychlost překračovalo
Koncem loňského roku proto dopravní policie z Görlitz sledovala, jak řidiči sníženou rychlost dodržují. Měřila osmnáct hodin v průběhu čtyř dnů. Ukázalo se, že v průměru každé šesté auto rychlost překračovalo. A to ještě radar snímal auta překračující až 33 km/h, jelikož popojíždět krokem desetikilometrovou rychlostí není vůbec snadné.
„Policisté během měření zaznamenali a uložili pokuty za více než pět set přestupků. Na dovolené rychlosti 30 km/h naměřili až 74 km/h,“ informovalo Policejní ředitelství v Görlitz. V místech omezených na 10 km/h pak řidiči projížděli i 72 km/h. „To je více než sedminásobek,“ stálo ve vyjádření ředitelství. Výše pokut se odvíjí od Bußgeldkatalogu, sazebníku pokut platného po celém Německu.
Pavla Š., který přejíždí hraniční přechod z Hrádku na Žitavu každý týden, maximální rychlost 10 kilometrů v hodině sice omezuje, ale kvůli zachování bezpečnosti cedule respektuje. „Budu to dodržovat, co jiného mi zbývá,“ poznamenal. Dosud žádnou pokutu nedostal, ale už několikrát jeho BMW se zatmavenými skly policisté podrobili prohlídce. „Vždycky koukají do auta. Když mám osobní vůz, tak jen dozadu, ale když jedu třeba dodávkou, musím už poodjet na stranu a všechno otevřít,“ popsal.
Tmavá okna podle něj vzbuzují nedůvěru, ale ani přílišná součinnost nepomáhá. „Někdy stahuji zatmavená skla dolů. Ale když je člověk moc ochotný, tak už je nápadný. Minule jsem je dal dolů a poslali mě stranou. Nakonec jsem tam strávil hodinu,“ vzpomínal.
Šedivé sloupy fotí řidiče, rychlost neměří
Mluvčí Žitavy Kai Grebasch podotkl, že omezení rychlosti na hranicích je pouze dočasným řešením. Platí po dobu rozšířených hraničních kontrol a napomáhá tamějším policistům a policistkám. Nedávno zde saské ministerstvo vnitra nechalo nainstalovat osobní identifikační systém, takzvaný PerIS, který má sloužit i v době, kdy Německo od hraničních kontrol upustí.
Dva metry vysoké šedivé sloupy prošpikované kamerami vypadají jako radar, řidiči je za ně často mylně považují. Bez ohledu na počasí nebo rychlost projíždějících vozidel tento high-tech systém rozezná registrační značku vozu, obličej řidiče i spolujezdce.
V Žitavě pak informace zpracovávají a využívají, pokud jsou vyfotografovaní lidé či vozidlo v hledáčku policie. V opačném případě se po 96 hodinách data ze systému vymažou. Kromě Friedenstraße u Porajówa se s identifikačními systémy řidiči mohou setkat i na dálnici B178 nebo na Chopinstraße u obce Sieniawka.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
