Jen v Hejnicích, které mají hřbitov za Dělnickým domem a ve Ferdinandově, jsou takových hrobů desítky. Schiller, Augsten, Leukert, Bergmann, Wildner, Fritsch, Melzer a další jména původních obyvatel. Město teď staré německé hroby nabízí dobrovolníkům k adopci.
„Máme tu spoustu hrobů, o které se nikdo nestará, protože potomci rodin byli po válce vysídleni a jsou daleko nebo nemají o své předky zájem. A my, bohužel, nemáme kapacity na to, abychom se o ty hroby starali,“ zmínil starosta Hejnic Jaroslav Demčák. Podle českoněmecké smlouvy o dobrém sousedství se staré německé hroby nemají likvidovat.
„Jde o pietu vůči mrtvým. Hroby jsou svědci minulosti a kulturní jedinečnosti krajiny. Historický význam mají nejen hroby nadregionálně důležitých osobností, ale i místních pozoruhodných zemřelých, například starostů, kněží, učitelů, básníků. Historickou hodnotu mají i hroby, které jsou typické pro kulturní cítění své doby nebo regionu, nebo vynikají pozoruhodnými nápisy,“ stojí v úmluvě.
Hejnice se proto vydaly cestou adopce, jako to udělala některá další města. Na výzvu radnice se už ozvalo několik lidí.
Některé hroby už mají svého správce
„Pomalu se nám to rozjíždí. Doufáme, že oslovíme nejen místní, ale i lidi ze širšího okolí. Nehledáme plátce, kteří by museli platit pronájem hrobu, ale ty, kteří mají zájem se o hroby postarat a zachovat tak vzpomínku na historii zdejšího kraje. Nechceme po opatrovnících žádné velké opravy rozpadlých hrobů, i když i s tím bychom uměli pomoci. Jde spíš o tu běžnou údržbu, aby hroby nezarůstaly a dál nechátraly,“ vysvětluje Demčák.
Jedním z těch, kteří si hrob adoptovali, je Milan Votava. Třiadvacetiletý student Technické univerzity, který se zajímá o historii, především tu válečnou. Ne náhodnou si proto vybral hrob Waltera Dobische.
„To byl jediný československý legionář tady odsud z Hejnic. K legiím se přidal po zajetí v Rusku. Zemřel v roce 1941 v Liberci. Hledal jsem v archivu další informace o historii celé jeho rodiny. A díky spolku bývalých rodáků z Hejnic se mi podařilo najít i jeho syna, který dnes žije v Německu,“ líčí Votava.
Spolu se svými přáteli už opravil několik polorozpadlých hrobů, jak v Hejnicích, tak ve Ferdinandově. „Časem bychom chtěli u každého hrobu destičky se základními informacemi a QR kódem pro ty, kteří by se chtěli dozvědět víc informací o tom, kdo je tam pohřbený,“ dodal Votava.
Po prázdninách nechá radnice vrátit na hřbitovní zeď také staré desky se jmény sudetských Němců, které se sundaly při opravování zdi. Některé byly hodně poškozené, město je nechá opravit.
K adopci starých hrobů přistupuje čím dál víc měst a obcí. Semily například nedávno adoptovaly hrob svého rodáka, slavného matematika a fyzika Františka Adama Petřiny na Olšanských hřbitovech a v Kryštofově Údolí zase vzniklo před lety takzvané hřbitovní komando, které zvelebuje tamní staré německé hroby a nechalo opravit i barokní márnici.
