Der, die, das – psí ocas. Dětská průpovídka poměrně dobře vystihuje situaci s výukou němčiny v Libereckém kraji. I když přímo sousedí s Německem, výuka němčiny na školách je v pozadí.
„Němčinu už vůbec neučím, není kde. Místo toho jsem se musela vrátit k ruštině, kterou jsem původně vystudovala,“ svěřila se MF DNES jedna z učitelek na střední škole v Liberci, která nechtěla zveřejnit své jméno.
Děti se češtinu budou učit od školky
Němčina není pro žáky tolik atraktivní. A právě to chce změnit saská Žitava. „Chceme z Euroregionu Nisa udělat modelový region pro vícejazyčnou výuku dětí. My češtinu a polštinu nechápeme jako cizí jazyk, ale jako jazyk našich sousedů. To má úplně jiný rozměr. Bylo by dobré, kdyby i české školství dalo větší prostor němčině. Od revoluce pořád řešíme, čeho chceme v Euroregionu dosáhnout a přitom toto nám nabízí skutečně společnou budoucnost,“ řekl starosta Žitavy Thomas Zenker.
Němci tak přišli s programem na vícejazyčné mateřské školy. Čím dřív děti jazyk sousední země poznají, tím lépe.
V Libereckém kraji zatím z 280 školek nabízí výuku němčiny jen 15 z nich. „Rodiče stále preferují angličtinu, ale už začínají chápat, že v našem regionu je němčina hodně důležitá. Jak říkáme: angličtina je mus, němčina pak plus,“ řekla ředitelka Mateřské školy Klášterní v Liberci Kamila Podrápská.
„Naším cílem není naučit děti kvantum slovíček. Chceme, aby je setkávání s němčinou těšilo a hlavně dostaly melodii němčiny do ucha. To jim pak usnadní začátek výuky na základní škole.“
Jenže zatím jediná základní škola v Liberci, která němčinu nabízí od první třídy, je ZŠ Husova. Na ostatních školách se němčina začíná učit až jako druhý cizí jazyk buď od šesté, sedmé nebo až osmé třídy.
Na vyšším stupni je v Žitavě čeština všude
Naproti tomu v Žitavě učí češtinu od první třídy a zájem je veliký. „Máme čtyři základní školy, čeština se učí na dvou z nich od 1. do 4. třídy. Pak děti přecházejí na školy vyššího stupně, kde už je čeština všude. Jen na gymnáziu máme češtinu až od 6. třídy, což je problém. To chceme změnit. Protože děti, které na gymnázium přestoupí po čtvrté třídě a jsou zvyklé na češtinu, ji pak v páté třídě nemají a setkají se s ní zase až v šesté třídě. Ten rok pauzy není vůbec dobrý,“ řekla ředitelka základní školy Lessing Grundschule Carla Rennerová.
Vedení Žitavy už požádalo saskou vládu, aby poskytla peníze na vzdělání pedagogů, kteří by češtinu či polštinu vyučovali v německých školkách.
„Školky by měly být dvojjazyčné. S češtinou by se děti setkávaly při všech aktivitách, které ve školce mají. Je to sice náročné, chybí vhodní učitelé, ale věříme, že se nám podaří je zajistit. Umět jazyk našich sousedů je dnes čím dál důležitější, už s ohledem na situaci na trhu práce,“ zmínila koordinátorka projektu v Žitavě Michaela Janysková.
V Liberci začne od září s dvojjazyčnou výukou v češtině a němčině přidaná první třída na zmíněné ZŠ Husova. „Němčina se tam bude užívat i v nejazykových předmětech – matematice, prvouce, hudební výchově, tělocviku a podobně. Nová látka se vždy probere v češtině, ale opakování už bude v němčině,“ uvedl náměstek primátora pro školství Ivan Langr.
V hodině bude kromě českého učitele i rodilý mluvčí nebo kvalifikovaný učitel němčiny. K zápisu do dvojjazyčné třídy na ZŠ Husova se mohou přihlásit i rodiče z nespádové oblasti.
 |
