Až dosud se mělo za to, že nejstarším dochovaným zvonem je takzvaný ohňový zvon nad ciferníkem radničních hodin. Pochází z roku 1692 a sloužil k ohlašování požárů ve městě. Před dvanácti lety dokonce nechalo město udělat jeho repliku, která je umístěna ve vstupním vestibulu historické radnice.
Teď je ale jasné, že označení nejstarší dochovaný zvon patří jinému kousku. Tím je takzvaný pozdvihovací zvon z kostela sv. Antonína na Sokolovském náměstí. Používal se při mši při pozdvihování nejsvětější svátosti oltářní.
Starší než ohňový zvon je o pouhý jeden rok. Byl ulit v roce 1691 v žitavské zvonařské dílně Martina Zorbeho. Zajímavé je, že ze stejné dílny pochází i o rok mladší ohňový zvon. Pozdvihovací zvon si v Žitavě objednal brusič skla a kamene a zároveň liberecký radní Johann Georg Hänisch.
„Zmíněný zvon daroval muzeu v roce 1963 liberecký arciděkan P. Klabucha. Jenže zvon putoval hned do depozitáře, kde dlouhé roky ležel na polici, aniž by se vědělo, odkud pochází. Až v průběhu tvorby nové expozice se muzejníkům podařilo díky zelenému nápisu na zvonu dohledat jeho historii, a tak znovuobjevit nejstarší zvon Liberce,“ přibližuje krajská radní pro kulturu Květa Vinklátová.
Na zvonu je výrazný zelený nápis C/20/15/206, což je pozůstatek značení z doby druhé rekvizice zvonů za 2. světové války. Zabavené zvony se třídily do čtyř kategorií A, B, C a D. Kategorie C přitom označovala zvony umělecky a hudebně cenné.
První číslice značila číslo župy, v tomto případě číslo 20 měla Říšská župa Sudety (Reichsgau Sudetenland). Druhé číslo odpovídalo značení řemeslného svazu, konkrétně číslo 15 měl Řemeslnický svaz hospodářské komory Liberec (Kreishandwerkerschaft Reichenberg). Třetí číslo pak bylo identifikační.
Díky dochovaným seznamům se teď podařilo dohledat, jaká vzácnost celé roky v depozitáři bez povšimnutí ležela. Domněnky o tom, že byl zvon za války roztavený, popřípadě, že se ztratil, tak vzaly za své.
„Zvon je laděný do tónu as, má průměr 45 centimetrů, na výšku 73 centimetrů a váží 70 kilogramů. Spolu s ostatními zvony byl převezen na okresní shromaždiště a později na shromaždiště zvonů do hutě Kaiserwerke Lünen do Vestfálska. Odtud byl pravděpodobně po válce navrácen do Liberce,“ sdělil mluvčí Libereckého kraje Jan Mikulička. Znovunalezený zvon je teď k vidění na výstavě v Severočeském muzeu.
