Podle poroty, v níž zasedli například zástupci ministerstva zemědělství, státní veterinární správy či agrární komory, jsou nejlepšími potravinami kraje dále Tvaroh s česnekem a pažitkou od Jiřího Vrkoslava ze Zlaté Olešnice, Jeřmanický smetanový zákys ze zemědělské farmy K. E. K., Mikulův pecen z turnovské pekárny Mikula, Vratislavický ALE z pivovaru Konrad z libereckých Vratislavic a BIO sterilovaný patizon od Jana Vericha z Turnova.
„Na klobásy se specializujeme, děláme asi pět, šest druhů. Chceme, aby lidé kousali do kvalitního masa a teprve potom poznali, že chuť zvýrazňuje koření. Je spousta výrobků, kde cítíte jenom koření, a ne maso,“ prozrazuje tajemství úspěchu v kategorii tepelně opracovaných masných výrobků řezník Jaroslav Rydval.
Ke klobáse se hodí chleba a nejlepší dle poroty dělají v Turnově. Bochník je to vskutku rodinný a obří a v nákupní tašce se poměrně pronese - váží tři kila.
„Díky jeho velikosti v něm dlouho vydrží voda, chléb je vláčnější a také vydrží měkký až deset dní. Topinky vám z něj druhý den nepůjdou, a nebo si připravte opravdu hodně oleje,“ prozrazuje něco o svém pecnu Jiří Mikula, pekař a majitel Pekárny a cukrárny Mikula. „V chlebu je více žita než pšeničné mouky, a proto má náš výrobek takovou chlebovější chuť.“
Nejlepší pivo? Z Vratislavic
Klobása, chleba, do trojice chybí pivo. Letos prý nejlépe mezi nápoji osvěží ALE z vratislavického pivovaru Konrad. „Výroba tohoto ležáku je jiná než u klasického ležáku českého typu. Pivo je tmavé, svrchně kvašené. Hořkost americké odrůdy chmele je vyvážena barevnými karamelovými slady,“ popisuje za pivovar Pavel Regner.
Podle něj pivovar trochu zariskoval a vyšlo to. „Chtěli jsme být trošku odlišní a neudělat ležák pouze světlý,“ dodává Regner k šestnáctistupňovému pivu.
Po pivu může nastat kocovina a někdo jako lék na ní užívá třeba sterilované okurky, respektive jejich lák. Kreativnější jedinci mohou vyzkoušet sterilovaný patizon, vítěze v kategorii Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě.
„Neděláme nic nového, patizony nakládali už naše babičky a dědečkové,“ říká výrobce oceněné potraviny Jan Verich, který si všechno své ovoce a zeleninu, které nabízí v syrovém i nakládaném stavu, pěstuje sám. Připomíná, že v jeho výrobcích není žádná chemie a všechny suroviny mají certifikát bio kvality a také to, že u patizonu hraje důležitou roli chuť nálevu.
Někoho z kocoviny údajně vyléčí mléko. A nejlepším mléčným výrobkem porotci zvolili Jeřmanický smetanový zákys. Recept na úspěch je podle majitele farmy Roberta Erlebacha v co největší jednoduchosti.
V jednoduchosti je síla a úspěch
„Není tam žádná speciální přísada, spíše je to tradiční výroba. Vše je děláno ručně, nejde o žádnou velkovýrobu,“ říká Erlebach a prozrazuje recept: „Kvalitní kravské mléko, které projde pasterizací, přidají se do něj přírodní kultury, nechá se zakysat. Po čtrnácti až osmnácti hodinách vše rozmícháte a můžete stáčet.“
Soutěž Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství. Cílem je podpora a propagace malých a středních potravinářských výrobců i regionů původu potravin. Přihlásit se tak zatím nemohou firmy, které mají více než 250 zaměstnanců.
Oceněný výrobek může značku užívat na obalu po dobu čtyř let. V Libereckém kraji už může toto označení používat 39 produktů.
„Letos se do soutěže přihlásilo dvacet šest výrobců se šedesáti výrobky. Hodnoceno ale bylo dvacet čtyři výrobců s třiapadesáti produkty. Někteří být hodnoceni nemohli. Většinou nesplňovali zákon o potravinách z letošního roku a neměli na etiketách a obalech vyznačeny obsažené alergeny ve výrobku,“ informovala Vladimíra Pachlová z Regionální agrární rady Libereckého kraje.
Loni soutěžilo 21 výrobců s 56 výrobky. Některé kategorie zůstaly bez vítěze Podle ní bylo důležitým kritériem pro hodnocení potravin regionální původ výrobku, vztah výrobce k regionu, ale velkou roli hrála také chuť, vzhled jak výrobku, tak i obalu.
„Obsazeno sice bylo všech devět kategorií, ale bohužel soutěžící z kategorie masné výrobky trvanlivé, cukrářské výrobky a kategorie ostatní nesplnili některou z podmínek klání,“ vysvětlila Pachlová.
„Povědomí o soutěži ale neustále stoupá. Výrobci cítí, že značka má jistou prestiž, a že se ji zákazníci naučili na pultech vyhledávat. Proto každoročně stoupá i počet přihlášených.“