Historické fotografie Josefa Tvrzníka zveřejněné v rámci projektu Paměť národa ukazují Jablonec nad Nisou ve třicátých letech minulého století. Na snímku jsou tehdejší němečtí obyvatelé Jablonce, seskupení okolo sochy rytíře Rüdigera. Fotografie dokazuje, že u kašny hromadně hajlovali. | foto: Josef Tvrzník, pametnaroda.cz

U rytíře se hajlovalo. Návrat sochy může být trestný čin, míní odpůrci

  • 99
Spor o návrat sochy rytíře Rüdigera do Jablonce graduje. Podle nových svědectví se u sochy scházely německé buršácké spolky, které byly silně nacionalisticky orientovány. Další tvrdí, že jde o symbol němectví a že se zde hajlovalo.

V kauze kontroverzní sochy rytíře Rüdigera, která se možná vrátí na Horní náměstí v Jablonci, se objevila nová fakta. Před druhou světovou válkou působily ve městě takzvané buršácké spolky.

Některé měly ve svých stanovách, že jejich členy mohou být jen němečtí studenti árijského původu. Další ze spolků měl jako symbol právě rytíře Rüdigera a u jeho sochy se jeho členové scházeli. Jeden z pamětníků pak tvrdí, že za protektorátu se u sochy zase setkávali nacisté a hajlovali tady.

V německé knize Gablonz an der Neiße je Rüdiger vyobrazen jako symbol jabloneckého spolku Germania. „‚Zde je opatřen i velikým štítem. Snad na obranu proti útisku němectví od tehdy stále aktivnějších Čechů. A o to víc v bezmezném stoupajícím ohrožení našeho němectví v následovnickém Československu, stojí v německém článku,“ tvrdí jablonecký odpůrce sochy František Křůmal.

„Jiný jablonecký buršácký spolek Normania, měl zase ve svých stanovách z roku 1926 v bodu jedna ustanovení, že členy spolku mohou být němečtí studenti árijského původu.“

Odpůrce: Návrat sochy může být trestným činem

Křůmal dále tvrdí, že příprava návratu sochy na Horní náměstí může být chápána jako trestný čin, konkrétně založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. V některých zemích Evropy jsou totiž buršácké spolky považovány za nositele rasismu, neonacismu a nacionalismu.

Rytíř Rüdiger je bájná postava německé mytologie a i když jde o kladného hrdinu, v dobách před válkou a za druhé světové války byl rytíř z Písně O Nibelunzích zneužit jako symbol německého vlastenectví. Hovoří o tom i pamětník, jablonecký rodák Josef Tvrzník, na webových stránkách projektu Paměť národa.

„Rüdiger povzbuzoval Němce, aby se nenechali Čechy znásilňovat. To byla podstata té sochy. U Rüdigera měli ty své slávy. Vždy se u něj srocovali Němci a organizace jako NSDAP a podobné partaje, všechno stejný, vždycky ,Sieg Heil, Sieg Heil‘, všude hákové kříže, davy zfanatizovaných řvoucích lidí,“ vzpomíná Tvrzník. „Když si vzpomenu na tuto sochu, tak si vždy vzpomenu na tyto záležitosti, které se kolem toho děly, vždycky nějaké oslavy.“

Radnice: Socha je umělecké dílo

Podle jablonecké radnice je dílo sochaře Franze Metznera uměleckým dílem, které vzniklo na počátku 20. století, a rozhodně tak nemůže být považováno za dílo jakkoliv spojené s nacismem.

„Toto umělecké dílo bylo veřejností rychle přijato jako typická součást veřejného prostoru města a jako takové se stalo kulisou nejrůznějších aktivit – návštěvy prezidenta Beneše i nacistických demonstrací. Bylo i součástí prezentace různých spolků a událostí v Jablonci v meziválečném období,“ uvádí mluvčí jabloneckého magistrátu Markéta Hozová.

„Vzhledem k celému kontextu přípravy obnovy Horního náměstí v Jablonci nad Nisou, i zapojení řady renomovaných odborníků a znalců této problematiky, formulaci pana Křůmala, že snaha o obnovu tohoto uměleckého díla v Jablonci může být chápána jako páchání trestné činnosti ve stádiu přípravy, považujeme za velmi nevhodnou a nešťastnou,“ dodává.