Se svou dřevěnou bedýnkou dorazil do Liberce také Jiří Šesták z jižních Čech. "Strojek je z roku 1917. Vyrobili jej v Pekařově u Velkých Losin na Moravě. Byla to německá obec. Když byli Němci po druhé světové válce odsunuti, tak tady po nich zbyl," ukazuje svůj flašinet v barvě přírodního dřeva s mosaznými doplňky.
Liberecký flašinetářProgram pokračuje i ve čtvrtek. Od 10 hodin budou flašinetáři hrát a zpívat v centru Liberce. Ve 14 hodin následuje v Severočeském muzeu přednáška o výrobě pohyblivých figurek na flašinety s ukázkami. Akci doplní výstava flašinetů ze sbírek muzea. Ve čtyři odpoledne festival zakončí koncert flašinetářů ve vestibulu Severočeského muzea. |
Dlouhá desetiletí se na stavu stroje, který Šesták pořídil až ve Frýdku-Místku, nehezky podepsala. "Všechno bylo rozežrané červotoči, jak se to válelo po půdách. Ale nevadilo to. Za den jsem na Moravu dojel, s majitelem se dohodl a flašinet si odvezl," vypráví muž. "Umí přehrát tři polky a tři valčíky," pyšní se.
Se zrekonstruovaným flašinetem objíždí Šesták různé poutě a jarmarky. "Vždycky máme úspěch," usmívá se.
Jak se vůbec k flašinetu dostal? "Jsem muzikant. Ale ranila mě mrtvice a mám ochromenou pravou stranu těla. Nevěděl jsem, co budu dělat. Zavřený mezi čtyřmi zdmi, myslel jsem, že se zblázním. Prodal jsem flétnu, saxofon, klarinet a získal peníze. Napadl mě flašinet, ten se dá ovládat jednou rukou," vypráví.
"První jsem sehnal ve starožitnostech v Plzni, ale nehrál. Ani snad nemůžu říct, kolik stál peněz. Sháněl jsem tedy jiný a sehnal. Tohle je on," ukazuje pyšně.
