Obecně prospěšná společnost Collegium Bohemicum navrhla Správě Krkonošského národního parku převzetí žulového kříže, který někdo o víkendu poničil, do svých sbírek k začlenění do stálé expozice Naši Němci.
„V rámci stálé expozice se zabýváme výkladem důležitých dějinných období ať již druhé světové války, problematického 19. století z hlediska vzrůstu nacionalismu, nebo období Marie Terezie a Josefa II. Neopomínáme také dobu po roce 1945 a k ní by právě problematika ‚Jizerského kříže‘ byla relevantní,“ sděluje ředitel Collegia Bohemica o.p.s. a vedoucí Katedry dějin a didaktiky dějepisu na Pedagogické fakultě UK Petr Koura.
Podle něj má Collegium Bohemicum, které se dlouhodobě zabývá historií německy mluvícího obyvatelstva, odborný potenciál k relevantnímu výkladu kříže jak z hlediska historie, tak politických věd.
„U komentovaných prohlídek ať již pro studenty, či starší návštěvníky jak z České republiky, tak z Německa neprobíráme jen historii daného tématu, ale je také naší snahou vysvětlit politické chápání a myšlení lidí dané doby, například v chápání smyslu pojmu národ, reformní snahy Marie Terezie apod.,“ dodává asistent ředitele, politolog a historik Jan Vondrouš.
Výstava Naši Němci byla otevřena v roce 2021 a jedním z jejich prvních návštěvníků byl i prezident Německé spolkové republiky Frank-Walter Steinmeier.
Vzhledem ke složitosti určení i vlastnictví kříže oslovilo Collegium Bohemicum i obec Kořenov, která původně nechala instalovat vysvětlující cedule k danému kříži.
Kříž chtějí i v Liberci
Collegium Bohemicum je tak již druhou institucí, která o kříž projevila zájem. Do své sbírky chce zbytky kříže umístit i Severočeské muzeum v Liberci.
„Snažíme se, aby skončil v Severočeském muzeu. Jedním z hlavních důvodů je, že připravujeme novou velkou expozici, kterou představíme za několik let. Bude se věnovat říšské župě Sudety a kříž by se nám tam hodil jako memento sporů, které se táhnou do současnosti,“ říká kurátor muzea Ivan Rous.
Kříž na hoře Hvězda, na pomezí Jizerských hor a Krkonoš, byl vztyčen v roce 1944, jeho vznik iniciovali skupinoví vedoucí NSDAP a členové strany. Slavnostnímu aktu tehdy přihlížel Konrad Henlein.
V květnu 1945 po konci války ho však čeští vlastenci částečně rozstříleli, trnem v oku jim byla svastika ve střední části kříže. Ve stejném roce ho skupina turnovských evangelíků strhla do rokle pod rozhlednou, kde zůstal rozbitý a zapomenutý téměř 70 let.
„V roce 2011 ho tajně obnovili. Od té doby byl dvakrát nebo třikrát posprejovaný. Měl i uražené rohy, ale neshodili ho. To se podařilo až dneska,“ sdělil minulou sobotu Josef Doškář, jehož o svrženém pomníku informovali známí.
„Jako badatel o tom píšu knížku – o nacistickém Háji hrdinů pod rozhlednou Štěpánka,“ dodal na vysvětlenou. „Vím jen to, že dneska v noci ho shodili. Nebyl jsem tam, ale podle obrázku poznávám, že je stržený směrem dopředu k rozhledně. Tedy opačným směrem než v roce 1945,“ řekl.
Shození kříže vyšetřuje policie. „Případem se nyní zabývají policisté obvodního oddělení v Harrachově, jeho právní kvalifikaci určí po zadokumentování a vyhodnocení všech potřebných podkladů,“ konstatovala mluvčí krajské policie Ivana Baláková.
Železný kříž u Kořenova„Žulový Železný kříž vztyčený v květnu 1944 u rozhledny Štěpánka místními Němci byl odvozen ze vzoru Železného kříže 1939, tedy nesl uprostřed hákový kříž – znak NSDAP a pozdější výsostný znak Třetí říše. Byl vztyčen na památku padlých příslušníků říšské branné moci a Zbraní SS z Kořenova a okolních měst a vesnic, přičemž každé z těchto konkrétních míst bylo symbolicky zastoupeno kamenem. Tak vznikl kamenný kruh v čele se žulovým Železným křížem, kam byly až do roku 1945 kladeny květiny za padlé Němce,“ píše se na informační tabuli. |
25. března 2023 |
