Muzeum získá původní kabinu lanovky na Ještěd, sloužila jako včelín

Liberecké muzeum chystá na příští rok výstavu ke 40. výročí otevření horského hotelu a vysílače na Ještědu a shání věci z jeho původního umělecky cenného vybavení. Nyní získá kapitální úlovek - kabinu lanovky z roku 1933.

Kabina sloužila na jedné z libereckých zahrad jako včelín. Majitel se rozhodl ji muzeu darovat.

"Je to objev - vůbec jsme netušili, že se něco takového mohlo dochovat. Kabina je kompletní, i když renovace bude velmi náročná. Musíme promyslet taky přesun, s nímž nám pomůže jeřáb," říká ředitel muzea Jiří Křížek.

Ještěd

Horský hotel Ještěd je českou stavbou století. Základní kámen stavby byl slavnostně položen v červenci 1966. Jeho autor Karel Hubáček získal za projekt v roce 1969 Perretovu cenu udělovanou Mezinárodní unií architektů.

Odborníky i laiky dodnes upoutává způsob, jakým budova dotváří siluetu hory vysoké 1 012 metrů. Kraj usiluje o zápis stavby na seznam památek UNESCO.

Už před časem muzeum veřejně požádalo o to, aby mu lidé darovali či věnovali část vybavení, které za léta z Ještědu zmizelo.

"Během pouhých čtrnácti dnů do muzea lidé velkoryse darovali kolem čtyřiceti kusů původního nádobí z restaurace, které zdobí slavný emblém 'jéčka'," radoval se Křížek.

K této akci liberecké muzeum inspirovalo to, jak se dávala dohromady pražská Müllerova vila od architekta Loose. "Kolegové z pražského muzea udělali putovní výstavu s fotografiemi zmizelého mobiliáře. Žádali lidi, aby poskytli nějaké věci z vily, které třeba náhodou mají doma. A povedlo se jim to," dodal.

Ještěd i jako kýč

Na výstavě, která se uskuteční za rok, chtějí pořadatelé obsáhnout i budovu starého Ještědu od architekta Schäffera, která vyhořela a předcházela té Hubáčkově.

"K ní existují plány, fotografie i suvenýry. Právě stavba současného objektu byla pro hodně lidí trochu šok, protože po zániku starého hotelu čekali zase nějakou tradiční horskou chatu, a ne vesmírný koráb," líčí ředitel muzea.

Novodobý Ještěd pak expozice zmapuje nejen co se týče jeho vzniku, ale i další existence během čtyřiceti let. "Plánujeme umístit výstavu do velkého sálu a pojmout ji ne jako tradiční s vitrínami a popisky, ale spíš jako interaktivní, zážitkovou," láká Křížek.

Organizátoři expozice plánují zaměřit se rovněž na kýč. "Známá silueta Ještědu se objevila na lecjakých upomínkových předmětech, jejichž estetické kvality jsou sporné. Dokonce se třeba i stalo, že si někdo na zahradě místo trpaslíků postavil model Ještědu," prozatím uzavřel Křížek.