Menší obrázky sloužily jako medikamenty, které věřící polykali, větší byly přikládané na bolavá místa nemocného či zraněného.
„Zcela výjimečné postavení v ochraně nebo uzdravování měly takzvané škapulíře, a těm tady věnujeme také prostor, protože je to velmi zajímavý fenomén,“ uvedl kurátor výstavy Miroslav Cogan. Podle něj byly škapulíře populární kvůli tomu, že Panna Maria přislíbila všem, kdo je nosí, že budou spaseni.
„Původně to byla oboustranná zástěra – scapula,“ řekl Cogan. „Postupně se z praktických důvodů zmenšila na malé schránky na tkanicích nebo na stuhách, takže jedna schránka visela na prsou, druhá na zádech a obsahovaly skládané obrázky s několika svatými.“
Některé svaté obrázky byly doplněné i modlitbou či zaříkáním proti démonům, aby pokrývaly co největší spektrum možných nebezpečí a rizik, kterých se tehdejší věřící lidé obávali. „Byly díky tomu rozšířené a populární po celém křesťanském světě,“ poukázal Cogan.
 |
Výstava má především za cíl poukázat na to, jak významnou roli měly svaté obrázky v životě věřících a jak ovlivňovaly jejich každodenní život. Proto muzeum návštěvníkovi ukazuje svaté obrázky z běžných církevních slavností, například zpovědní, odpustkové i upomínkové z poutí. Nejčastěji je vyobrazena Panna Marie.
„Byla univerzální pomocnicí ve všech nesnázích, zatímco její Nebeská družina, ten zástup světců, měla většinou nějaký konkrétní úkol ochrany. Třeba svatý Blažej byl patronem proti záškrtu, Apolónie proti bolesti zubů, svatý Florián chránil před ohněm, svatý Jan Nepomucký před utonutím a velkou vodou a tak dále,“ vyjmenoval Cogan.
Součástí výstavy jsou svaté obrázky z bohaté sbírky rodiny Scheybalových, kterou muzeum vlastní. Ze sbírky je navíc patrné, jak široká škála technik se při jejich výrobě používala. „Od takových luxusnějších malovaných na pergamenu až po tištěné grafickými technikami, jako je ofset a barevná litografie,“ upřesnil Cogan.
Obrázky jsou k vidění do ledna
Nejstarším exponátem na výstavě jsou kolorované čárové lepty z Flander od Jana van der Sande ze druhé čtvrtiny 17. století. Nejmladší jsou pak tištěné obrázky polygrafickými technikami z první poloviny 20. století.
Zajímavými kuriozitami jsou i malovaný obrázek na preparovaném dubovém listu či několik měděných desek určených k tisku svatých obrázků z rukou mistrů mědirytců 18. a 19. století.
V minulosti zakázky na svaté obrázky plnili i barokní mistři jako třeba Jan Jiří Balzer, později se staly lukrativním nakladatelským odvětím, a některé tiskárny se na ně dokonce specializovaly.
Výstava Nebeská družina potrvá do 19. ledna 2025.
