V otevřeném rozhovoru detailně popisuje sled událostí u bezpečnostního rámu, reakci těžkooděnců i okamžik, kdy se dozvěděl, že do letadla nenastoupí. A také ubezpečuje, že se chce bránit.
„Byla to nadsázka, sarkasmus. Především to ale nebyl žert. Byl jsem naštvaný, ale nevtipkoval jsem,“ říká muž ve středním věku z Libereckého kraje, který si nepřeje uveřejnit své jméno, ale redakce ho zná. Živí se jako podnikatel, dříve působil na vrcholových pozicích v managementu.
Prošel jsem bránou, děti za mnou. Překvapilo nás, že všechny naše věci byly vyskládané, jako bychom byli nějací mafiáni – vyndali nám doklady, bankovky, zapnuli notebook...
