V Liberci umisťují na dětských hřištích hrací prvky tak, aby nemířily na jižní stranu a co nejméně se v tropických dnech rozpalovaly. „Plechová skluzavka směřuje na severní stranu, aby byla odstíněná,“ popisuje Jan Hruška, náměstek primátora pro městské bydlení. Do budoucna město vybraná hřiště navíc zastíní plachtou.
„S modrozelenou infrastrukturou počítáme při výstavbě nových silnic a velkých rekonstrukcí. Mohu zmínit Sokolskou ulici, kde bude retenční nádrž a stromořadí, které se z ní bude zalévat. Aby voda prachsprostě neodtékala, ale zůstala tam a řádně se s ní hospodařilo,“ předesílá Hruška.
Loni v participativním rozpočtu Liberečany nadchla takzvaná mlžítka. Přinesou rychlou úlevu v podobě studených kapének mlhy. Projekt, jež se pyšní nízkou spotřebou vody, musí město do příštího roku proměnit ve skutečnost. Ochlazení se dočkají návštěvníci na Soukenném náměstí, ve Fügnerově ulici a náměstí Dr. E. Beneše.
Jablonec zapojí Bílou Nisu
Mlžítka chtějí také v sousedním Jablonci nad Nisou. I sem dorazí v příštím roce. Ač se to nezdá, instalace těchto drobných zařízení vyžadují podle vedoucí odboru kanceláře primátora Jany Matěchové velké zásahy pod povrchem chodníků. Město, jehož centru poskytují stín spíše budovy než zeleň, bude i nadále pokračovat s vysazováním nových stromů. Do nejzastavěnějších částí chce navíc umístit popínavé rostliny či dešťové květináče.
„V mezinárodním programu Interreg jsme uspěli s projektem revitalizace Bílé Nisy, který je nyní v počáteční fázi. Začneme jednat s vlastníky okolních pozemků o spolupráci,“ prozrazuje dále Matěchová.
Jablonec spustí projekty na zadržování vody na městských budovách, jako jsou školská zařízení, výměníky osazuje zelení. Zřizuje i nadační fond na podporu ekologických projektů.
Stromy protkaný Turnov
Čtrnáctitisícový Turnov ročně do údržby veřejné zeleně investuje přes 6 milionů korun. Posezení umisťuje do městských parků, kvůli oteplování zvažuje vysazení vzrostlých stromů na náměstí.
„Stromy se stávají běžnou součástí výsadby u nových komunikací či rekonstrukcí i na místech, kde se v minulosti o takové výsadbě neuvažovalo,“ upozorňuje starosta Turnova Tomáš Hocke, podle nějž nárazová opatření jako třeba kropení ulic v centru při velmi vysokých teplotách z dlouhodobého hlediska nic neřeší.
Změnu klimatu vnímá jako zásadní faktor, který ovlivňuje plánování nových investic. Město proto do příštích let počítá se zelenými střechami a stěnami budov, zamýšlí se nad velikostí a materiálem zpevněných ploch, nakládáním s dešťovou vodou a jejím zadržováním i nad využíváním vodních zdrojů.
„Závlaha velmi využívaných trávníků či květinových záhonů se stává realitou. Řešíme odolnější stromy na stanoviště, jako jsou chodníky, zpevněné plochy, včetně výsadbových substrátů a závlahy. Hledáme místa, kde můžeme vysazovat další stromy, aniž bychom kolidovali s ochrannými pásmy inženýrských sítí,“ vyjmenovává Hocke. Velké téma do budoucna podle něj představuje také rekreační a sportovní využití údolí Jizery.
Momentálně město provozuje vodní fontánu v části Turnov 2, kašnu na náměstí a ve Skálově ulici nebo umělý potok s jezírkem v parku u letního kina. Žíznivým návštěvníkům slouží pítka na náměstí, v Nádražní ulici i v parku. Časem by mohla na hřištích a veřejných prostranstvích přibýt i mlžítka.
Zadržení vody a opatrnost před povodněmi
Extrémní teploty tolik nesužují podkrkonošskou Jilemnici. Díky své poloze většinu roku s nadměrným přehříváním nemá problémy. Když se za teplého počasí pořádá akce s větším počtem účastníků, sjedná radnice kropení ulic. To má ale jen krátkodobý efekt. „Do budoucna se spíše zaměřujeme na zadržení vody v krajině a předcházení následků bleskových povodní,“ líčí starosta David Hlaváč.
Na dobře dostupných místech jsou pítka a veřejné kašny, u nichž se lidé mohou osvěžit. „Máme tu velký podíl zeleně a dobré propojení s okolní přírodou. O příjemný pobyt ve městě se snažíme starat i ve spolupráci s občany,“ doplňuje Hlaváč.
O lepší hospodaření se srážkovou vodou a zapojení modrozelené infrastruktury usiluje také Liberecký kraj. Organizuje pro samosprávy a obecní úřady školení, poskytuje konzultace a podporuje modrozelené aktivity finančně.
„Do veřejného prostoru nemůžeme přímo zasahovat, ale je pro nás důležité motivovat obce ke krokům, které snižují efekty tepelných ostrovů a případně tvoří zelené oázy v době horka pro obyvatele,“ konstatuje Václav Židek, krajský radní pro resort životního prostředí.
Starostka Semil Lena Mlejnková si pochvaluje zejména Ostrov v centru, který město ochlazuje. „Stále dosazujeme stromy podél komunikací. Dbáme na to, aby bylo zeleně co nejvíce,“ ubezpečuje. Konkrétní částky na boj s tropickými teplotami město vyčleněné nemá, dlouhodobě ale při plánování výstavby na ochranu klimatu myslí. V této souvislosti starostka vyzdvihla například velký projekt na zadržování vody na sídlišti Na Olešce.
