V pondělí uplynulo přesně deset let, kdy největší sportovní akce v dějinách České republiky vypukla. Mezinárodní lyžařská federace (FIS) sice vysoce ocenila připravenost závodišť a sportovní stránku akce, Liberec ale nedokázal na tento úspěch navázat. Areály dnes nejsou dostatečně využité.
S odstupem času se za nejspornější jeví zřízení běžeckého komplexu v nízko položeném Vesci. Obří stavba kvůli čtrnáctidenní akci stála 594 miliony korun. Samotný Liberec přišla s výkupy pozemků na 385 milionů. Směny potřebných parcel za nemovitosti v centru byly pro město velmi nevýhodné. Část z transakcí dodnes řeší soud.
Přitom jen zlomek tratí využívají kvůli náročnému profilu in-line bruslaři. Malé je i procento amatérských běžkařů, i když město začalo tratě uměle zasněžovat. Ještě hůř dopadly skokanské můstky na Ještědu. Jejich oprava stála 730 milionů korun, podíl státního rozpočtu činil 632 miliony. Ač jde o nejmodernější areál v zemi, skokané jej téměř nevyužívají.
Na můstcích nikdo neskáče
„Vesec ještě relativně funguje. Ale můstky jsou krystalickou ukázkou toho, jak jsou na nic. Jsou prázdné, nikdo tam neskáče. A když tam má někdo skákat, jsou náklady na úpravu tak astronomické, že je to vyhozená investice,“ nebere si servítky náměstek primátora Jiří Šolc (Starostové pro Liberecký kraj). V době příprav a konání šampionátu jako opoziční zastupitel akci odsuzoval a kvůli negativním dozvukům jí netleská ani dnes.
Jiný názor zastává bývalý liberecký primátor a člen organizačního výboru MS Jiří Kittner (ODS). Podle něj má Liberec díky šampionátu opravené univerzitní koleje, 254 nových bytů pro sociální účely, kde při MS bydleli sportovci, nebo lepší zázemí skiareálu Ještědu.
„Liberci přineslo mistrovství minimálně obří investice v řádu jedné a půl miliardy. Můžeme se bavit o tom, které byly potřebné, které ne. Opravily se ale vysokoškolské koleje, postavily se domy s pečovatelskou službou. To jsou stavby, které by tu patrně bez MS nebyly,“ míní naopak Kittner. „Že se pak kapitál nijak nezúročil, Vesec a můstky vypadají tak, jak vypadají, je otázka reprezentací, které si lidé zvolili. Všichni se o ně přestali starat a rozvíjet je,“ domnívá se Kittner.
„Pachuť je ve mně pořád. Kvůli reálnému propadu městského majetku, který vznikl v důsledku nevýhodných směn pozemků. Město se zbavovalo posledních zbytků majetku po Němcích,“ soudí Šolc.
Město musí platit za MS pokutu
Za nevýhodné pokládá i to, že se město musí starat o vybudovaná sportoviště, která stárnou. „Dopravní podnik také nikdy nedostal zaplaceno dvacet milionů za poskytování dopravy během šampionátu. To je další mínus, který jde na vrub akce,“ upozornil Šolc.
V souvislosti s přípravou šampionátu musí Liberec po deseti letech od akce zaplatit 14, 2 miliony korun za porušení rozpočtové kázně. Finanční úřad po městě kvůli dotačním chybám původně žádal dokonce miliardu. Pokuta souvisí s kontrolou zakázek, kterou před lety provedl Nejvyšší kontrolní úřad.
„Týkalo se to veseckého areálu, skokanských můstků, výstavby bytů v Zeleném Údolí a dalších. Ve všech pětatřiceti akcích shledal (NKÚ), že podmínky dotací nebyly zcela přesně naplněny,“ řekl liberecký primátor Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj).
Na peníze čeká osmnáct věřitelů
Město spolu se Svazem lyžařů také čelí žalobě na zaplacení 37 milionů korun, kterou před sedmi lety podal spolek Oprávnění věřitelé MS v klasickém lyžování v Liberci 2009. Sdružuje 18 věřitelů, kteří nedostali zaplaceno za služby pro pořadatele šampionátu. Peníze chtějí po městu a lyžařském svazu, protože sdružení OC FIS Nordic WSC 2009, v jehož čele stála Kateřina Neumannová, skončilo po šampionátu v konkurzu a následně v likvidaci.
Původně hospodařilo s rozpočtem přes 623 milionů korun. Po skončení MS ale na účtech nemělo nic a zbylý rozprodatelný majetek byl téměř zanedbatelný. „Město a svaz lyžařů by měly nést závazky pořadatelů,“ je přesvědčen předseda grémia spolku Martin Pánek.
Sám je jedním z velkých věřitelů. Jeho firmě Vyšehrad 2000, která zajišťovala stravování na Ještědu, dluží organizátoři přes 9 milionů korun. „Těžko říct, jestli to byl tunel, nehospodárnost nebo shoda okolností, že třeba přišlo méně diváků, než se čekalo. Každopádně na své peníze pořád čekáme,“ řekl Pánek.
Organizační tým vedený Kateřinou Neumannovou po sobě zanechal dluhy za bezmála 113 milionů korun bez penále.
„Ze sportovního pohledu se mistrovství zvládlo bezchybně, byli jsme chváleni FIS. Z pohledu ekonomického akci vzhledem k dluhu nelze hodnotit pozitivně. Sporné je i to, co mistrovství přineslo regionu a českému lyžování v dlouhodobém kontextu. V Liberci se moc neskáče. I využití Vesce je vzhledem k nadmořské výšce sporné,“ hodnotí dnes někdejší prezidentka organizačního výboru MS Kateřina Neumannová.
Přišlo málo diváků
Za zdroj největších potíží považuje to, že se krátce před šampionátem budoval zcela nový areál, druhý se rekonstruoval. Podle ní nebyla jasně daná hranice, kde končí investice města a kde začíná práce organizačního výboru.
„Stavělo se těsně před akcí. V posledním roce a půl nám vznikaly neočekávané vícenáklady. Z peněz organizačního výboru jsme třeba museli vybudovat mobilní schodiště pod Ještědem, aby se tam diváci vůbec dostali, po svahu se klouzalo. Byla to řada menších problémů, které postupně narůstaly. Do jejich řešení šlo největší množství peněz. Přitom jejich výdej nebyl v plánu,“ uvedla Neumannová.
Organizátoři původně počítali s příjmem ze vstupného ve výši 90 milionů. Propad ale činil asi 50 milionů. „Propukla krize, se kterou nikdo nepočítal. Když jsem třeba jednal s Nory, říkali, že jich přijede šest tisíc. Přijelo jich ale jen tisíc sedm set,“ zmínil Kittner.
Další finanční „díru“ podle Neumannové způsobil nezafixovaný kurz švýcarského franku. Měny, kterou FIS přispívala na pořádání MS. Kurz byl z roku 2004, kdy ČR získala pořadatelství. Propad se vyčíslil na asi 35 milionů korun.
„To, že vznikly dluhy, je mi líto. Snažili jsme se situaci řešit jednáními po akci, už to ale nešlo. Naše činnost skončila,“ zmínila Neumannová. „Nezafixování kurzu, který se bohužel zvednul, bylo z dnešního pohledu ekonomickou chybou. Jenže to se dobře hodnotí teď, když víme, jaký kurz byl. Jeho zafixování by stálo také miliony,“ poznamenal Kittner a dodal: „Tak obrovský sportovní podnik u nás v novodobé historii nebyl. U spousty věcí jsme byli průkopníky. Včetně čerpání dotačních programů. Těch staveb tu bylo sedmdesát. Nejde všechno udělat dobře.“
