Ministryně tam pojede s tím, co už předjednali její předchůdci. Hubáčková to sdělila po čtvrtečním setkání se starosty Hrádku, Chrastavy a Frýdlantu a představiteli Libereckého kraje.
„Vše, co z Polska zaznělo za návrhy po 30. září, je pro nás neakceptovatelné. Chceme jednat o textu smlouvy, který měly k dispozici obě strany, než se jednání přerušila. Je v něm zachyceno vše, co ochrání zájmy Česka. Od monitoringu ovzduší, sledování poklesu vody, stavbu ochranného valu a těsnící stěny a také kompenzace ze strany Polska. Ty mají jít obcím na české straně na výstavbu náhradních vodovodů a vybudování monitorovací sítě. Nebudeme na tom nic měnit,“ sdělila Hubáčková.
Obyvatelé Uhelné, která je těžbou v dole nejvíc zasažená, by přesto rádi přitvrdili. Hlavně v kapitole o vodě. „Základní problém je, že smlouva nereflektuje nejnovější data. Bohužel, poklesy vody jsou dramatičtější, než Polsko predikovalo. Už teď jsme na hodnotách, které měly nastat až za několik let,“ upozorňuje člen sousedského spolku Uhelná Milan Starec.
Otazníky také vidí nad účinností protifiltrační stěny, která má být hotová příští rok v únoru.V podstatě jde o soustavu válců z jílu v délce přes jeden kilometr. Jíl se vstřikuje mezi dvě vrstvy uhlí do hloubky 65 až 117 metrů. To má zabránit odtoku podzemní vody z českého území do dolu.
„Ta stěna má být základním pilířem ochrany naší vody, ale podle všeho moc velký účinek mít nebude. Jednak je až tři kilometry od Uhelné, takže náš zdroj podzemní vody rozhodně nechrání. Navíc se ukazuje, že v místě, kde se stěna buduje, tak si podzemní voda nachází cestu jinudy, protéká pod tou stěnou,“ popisuje Starý.
To potvrzuje i hydrogeolog Josef Vojtěch Datel z Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze. „Voda si najde každou skulinku. Mizí hlavně ze spodních kolektorů, které jsou stovky metrů pod zemí, kam stěna vůbec nezasahuje. Takže na úroveň hladiny vody v Uhelné nemůže mít žádný vliv. Pokud bude pokles pokračovat tak rychle jako dosud, může být zcela znemožněn odběr pitné vody v jímání Uhelná do šesti let,“ řekl Datel.
Lidé z Uhelné proto po ministryni chtějí, aby byla ve vyjednávání tvrdší. „Chápeme, že je ve funkci teprve krátce, proto jsme ji teď se vším podstatným seznámili, aby byla v obraze,“ dodal Daniel Gabryš ze spolku Uhelná.
Podle senátora a starosty Chrastavy Michaela Canova je v zájmu Česka i Polska, aby se dohodli a nepokračovali ve sporech. „Paní ministryni znám se Senátu, je to cílevědomá a schopná žena. Proto doufám, že podepsání dohody dotáhne do konce. Přinese to užitek jak obcím na české straně, tak i Polsku,“ zmínil Canov.
Každý den nedohody totiž stojí Polsko podle rozhodnutí Evropské komise 12,5 milionu korun za pokračování v nelegální těžbě. Podpisem dohody by Česko žalobu na Polsko stáhlo. Krajský radní pro životní prostředí Václav Židek si ale myslí, že pokud se jednání dál povlečou, měla by se pokuta zvýšit. „Sankce neplní svou funkci ve smyslu vymáhání předběžného opatření, a proto je třeba v tomto ohledu přitvrdit,” sdělil Židek.
