„O garáže, ať už hromadné nebo individuální, byl velký zájem. Tehdejší auta byla citlivější na špatné počasí. Kdyby zůstávala zaparkovaná venku na ulici, škodilo by jim to,“ řekl pracovník libereckého pracoviště Národního památkového ústavu Jaroslav Zeman.
Tehdejší střední třída, která nebydlela ve vilách s garážemi, proto potřebovala svá auta někam uložit. Vozy se garážovaly všude možně v kůlnách a průjezdech domů.
„Podnikavci si garáže také stavěli a pronajímali je sousedům – tak to patrně vypadalo třeba v jednom ze dvorů na Hanychovské třídě v Liberci. Tam vybudoval taxikář Max Langer autoservis a pumpu. Uvnitř parkoval své drožky a k pronájmu měl i pár garáží,“ uvedl Zeman.
„Provoz auta byl nákladný, pronájmy garáží nevyjímaje. Platilo se za ně padesát, sedmdesát korun měsíčně, což byla týdenní mzda dělníka,“ přiblížil.
Fenoménem těchto časů byly garáže halové. „Sloužily návštěvníkům města, turistům i třeba obchodním cestujícím,“ dodal Zeman.
Jejich provozovatelé nezřídka nabízeli doplňkové služby: mytí aut, tankování benzinu a servis. „Vozy v oněch dobách vyžadovaly mnohem častější systematickou péči,“ řekl památkář.
Menší stavby se dochovaly dodnes
Větší i menší stavby určené pro parkování a servisování aut se dochovaly ve městě dodnes. Některé z nich stále, byť v pozměněné podobě, slouží svému účelu.
Komplex s prodejnou vozů Hyundai v ulici Gen. Svobody tak v sobě stále obsahuje prvorepublikové objekty z dob, kdy zde garáže a pumpu provozoval Willibald Breuer. „Byl tu též servis a prodejna vozů Ford a Škoda,“ zmínil Zeman.
Blíže k městu, v ulici Zhořelecká kousek od Malého divadla, se nalézá zahradnictví a prodejna květin. Stavby ve dvoře domu s velkými výlohami jsou pozůstatky někdejších garáží a autoservisu. „Prodávaly se tu fordy, fiaty a jawy,“ podotkl Zeman.
Dnes pražírna, dříve továrna na řetězy
Na domě číslo 55 v Ruprechtické ulici, jehož fasáda ještě před nedávnem nesla nápis Auto Tatra a v němž se dnes praží káva, pak byl Autohaus Antona Eisenkolba.
„Rozsáhlý areál obsahoval vše důležité pro motoristy a cyklisty, včetně příslušenství. Prodávali tu olej, benzin i pneumatiky. Fungoval zde servis a prodej vozů Tatra a Mercedes. Součástí areálu, z něhož se však oproti původnímu plánu podařilo vybudovat jen část, byla i továrna na řetězy. Vedle toho si tu motorista mohl nechat svoje auto opravit a seřídit. Firma provozovala také vlastní taxislužbu a řidiči mohli přespat v motorestu v domě, kde je dnes restaurace Country Saloon,“ prozradil Zeman.
Mercedesky se prodávaly a servisovaly taktéž v přístavbě a dvoře domu číslo 510/13 na třídě Milady Horákové, kde nyní sídlí obchod s cyklistickými potřebami.
Evropský dům ctí původní architekturu
Halové garáže Gustava Leubnera v Orlí ulici hned za mostem přes Nisu dnes slouží jako sklad a prodejny několika firem včetně výrobce koupelen; garáže nazvané City Grand Garage Strass vedle sídla krajského úřadu po nedávné rekonstrukci fungují coby Evropský dům – sídlo institucí, které pomáhají s vyřízením eurodotací.
„Rekonstrukce byla citlivá a ctí původní architekturu,“ pochvaloval si Zeman.
Garáže vznikly – dílem z bývalých stájí – i u hotelů Zlatý lev, Černý kůň nebo Imperial. „Nad garážemi byly pokojíky. V nich přespávali šoféři, zatímco ti, které vozili, se ubytovali v hotelu,“ popsal Zeman.
Prakticky jediné hromadné garáže, které se dožily dneška v podstatě v původním stavu včetně vnitřního dispozičního uspořádání, jsou bývalé Central Garage z roku 1932 v sousedním Jablonci nad Nisou, do nichž se vjíždělo z nároží Smetanovy a Podhorské ulice.
Poslední pumpa stojí v Hodkovicích
Samotné benzinové pumpy v meziválečném Československu provozovaly firmy Fanto, Kralupol, Naftaspol, Vacuum Oil Company nebo Bratři Zikmundové. Nezřídka šlo jen o pouhé stojany umístěné na ulicích, ale některé stanice už byly kryté.
„V Liberci se dlouho udržela prvorepubliková čerpací stanice na nároží Jablonecké a Kristiánovy ulice. Ustoupila stavbě léčebny dlouhodobě nemocných,“ dodal Zeman.
Staré pumpy dávno odvála moderní doba. Jedna však pozapomenuta přežila dodnes: stojí v Hodkovicích nad Mohelkou při okresní silnici z Jablonce do Turnova a pochází z roku 1934.
„Mohla by se dočkat památkové ochrany,“ naznačil Zeman.
