Stanice se měla stát novou konečnou metra B. Podle Zdeňka Hřiba, náměstka pražského primátora, není v okolí dostatek cestujících, aby nová stanice měla ekonomický a dopravní smysl. „Prázdné vlaky by vozily hlavně vzduch při výrazném růstu provozních nákladů,“ uvedl náměstek.
Koncept libereckých autorů zvítězil v architektonické soutěži. Své návrhy předložilo Dopravnímu podniku hlavního města Prahy (DPP) celkem šest týmů, které měly zpracovat nejen podobu samotného depa, ale i okolního prostředí.
Liberecký ateliér odbornou porotu zaujal netradičním konceptem, který spojil dopravní stavbu s výtvarným uměním. O vítězi nerozhodla jen cena zakázky, ale celková kvalita architektonického řešení. Z konceptu ale nakonec nic nebude.
„Chtěli jsme přijít s něčím novým a překročit očekávání. V soutěžních podmínkách nás zaujalo, že nešlo jen o prostou výzdobu prostoru metra, ale byl to architektonicky výtvarný úkol. Něco takového není vůbec obvyklé,“ divil se předloni Petr Stolín, který je spolu s Alenou Mičekovou držitelem několika ocenění. Navrhli například zenové domy v libereckých Ruprechticích nebo atypickou školku ve Vratislavicích.
Cesta za uměním
Autoři vybraného řešení plánovali stanici oživit natolik, aby se umění stalo součástí provozu pražského metra.
„Chceme, aby na konečnou lidé jezdili za uměním, ale aby umění také bezděky působilo i na cestující, kteří prostor využívají jen k přepravě,“ doplnil tehdy Jan Stolín.
Architekti, kteří chtěli povýšit stanici Depo Zličín na galerii, jsou zároveň pedagogy na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci.
„Pro výuku architektonického navrhování na uměleckých školách je klíčové, aby jejími vedoucími byli zkušení praktici s výjimečnou vlastní tvorbou v oboru. Jsem rád, že se u nás na fakultě mohou studenti setkávat s nejlepšími českými tvůrci, kteří jim pomáhají najít vlastní cestu k dobré architektuře. Architektuře, která je nejen krásná, ale i skvěle slouží,“ pochvaloval si jejich úspěch tehdejší děkan fakulty Osamu Okamura.
