Rozplynul se navíc sen města vytvořit přestupní dopravní terminál železniční i autobusové dopravy. Autobusové nádraží je přitom hned naproti a město dlouhodobě avizuje, že jej chce předělat v jeden velký dopravní uzel.
„Logika věci dostala na frak. Nebudu hodnotit vzhled nádraží, to je věc vkusu - mně se třeba líbí. Ale se stavbou se příliš spěchalo, nejspíš kvůli dotaci 80 procent z ceny díla. Kvůli tomu se nikdo nedohodl s městem na tom, jak propojit železniční nádraží s autobusovým. Bylo by přece logické stavět to společně. Takhle vznikne hluché období,“ posteskla si starostka České Lípy Romana Žatecká (ČSSD).
Podchod nikam nevede, chybí zázemí
Nádraží navíc není zcela dokončené. Jeho součástí je podchod do městské části Dubice, ten ale nikam nevede. Město jej chce od počátku od Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) koupit, aby mohlo vystavět alespoň přístupové chodníky, k dohodě ale zatím nedošlo.
„Je to nedokončené dílo. Přimět SŽDC něco podepsat je nadlidský výkon, všechno tam dlouho trvá,“ zlobí se starostka.
Nové nádraží se ale nelíbí ani odborníkům. Dopravní specialista a člen Svazu odborářů služeb a dopravy Jindřich Berounský kritizuje jeho velikost.
„Česká Lípa je se svými třemi tisíci cestujících denně druhým nejvýznamnějším železničním uzlem v kraji, denně tu jede více než sto vlaků do pěti směrů. V ranních a odpoledních přepravních špičkách je budova těsná jenom cestujícím po železnici, kdy zatím není navázáno stáními pro autobusy. Veškeré zázemí v podobě toalet a dvou osobních pokladen zdaleka neodpovídá významu a potenciálu moderního přestupního terminálu 21. století pro více než 37tisícové město. Chybí prostor pro občerstvení, další zázemí pro informace či odbavení autobusových dopravců a další služby,“ pranýřuje stavbu Berounský.
„Při celkové investici 1,2 miliardy korun to vypadá, že si někdo udělal legraci. V rámci celé ambiciózní ‚akce století‘ jako by bylo zázemí pro cestující nechtěným přívěskem, a tak se tam nenajíte, ani nekoupíte noviny, ani nemáte kam přestoupit, když autobusová stání městské hromadné dopravy zůstala na stejných místech.“
Nástupiště prodloužili
SŽDC, které nádraží patří, jej považuje za dostatečné.
„Nová odbavovací hala je moderní stavbou podle architektonického návrhu. Je to nízká budova s prostřední prosklenou částí, na které navazují nepravidelné tvary zastřešení, tvořené laminem se vzory dřeva a z kterého vystupuje bodové osvětlení,“ popisuje Vratislav Kubesch, hlavní inženýr stavby.
Podle něj je navíc nádraží přístupnější, nástupiště totiž prodloužili na 125 metrů a hrana nástupiště se zvedla na 550 milimetrů, což umožňuje pohodlnější nástup do vlaků. Nádraží navíc postavili 250 metrů blíž městu, takže lidem se zkrátí cesta na vlak.
Mluvčí SŽDC Marek Illiaš ujistil, že stavba je navržena tak, aby v budoucnu mohla pojmout i cestující z autobusového nádraží. „Město se zavázalo k vybudování přestupního místa na autobusovou dopravu, to je také důvodem přesunu nástupišť. Tento projekt má plnou podporu jak představitelů města, tak kraje,“ zdůraznil Illiaš.
Nádraží zatím funguje ve zkušebním provozu, ten bude ukončen v prosinci letošního roku. Od 15. března do poloviny května bude probíhat ještě druhá etapa rekonstrukcí zabezpečovacího traťového zařízení a přejezdů směrem na Zákupy, v této době cestující čekají výluky a náhradní doprava.
