„Na Mácháč nám nesahej,“ varoval mě známý z Doks. Pro místní je rybník zvoucí se jezerem něčím jako korunovačními klenoty. O jeho kráse a jedinečnosti se prostě nepochybuje. Nezaujatým pohledem turisty ale jezero ztrácí mnoho ze své malebnosti. Volba MF DNES padla na turisty nejoblíbenější a nejznámější pláž Staré Splavy.
Parkovné? První rána peněžence
První ťafku dostanete při placení parkovného. Stokoruna na čtyři hodiny, kolik chceme na pláži strávit, nestačí. Okolní ulice tvoří jednosměrky se zákazem stání, takže odstavit zde auto by nebylo moudré. Automat navíc nebere bankovky, takže nás ještě čeká kroužení obcí a hledání obchodu, kde si rozměníme. Plechový bandita pak polkne 130 korun a moje peněženka poprvé zakrvácí. Dnes zdaleka ne naposledy.
Ještě průvan v ní neskončil a už jí musím ulehčit od dalších 300 korun. Vstup pro jednoho dospělého stojí 150 korun. Mladí do 15 let to mají za stovku, důchodci platí 55 korun. Bohužel patřím s manželkou do skupiny, na niž se žádná sleva nevztahuje. Ještě jsme si ani nesmočili nohy a už jsme lehčí téměř o pětistovku.
Pláž, která se před vámi otevře, je ve skutečnosti asi třicet metrů široký pruh písčité země, táhnoucí se do délky 300 metrů. Lemují ji borovice, jejichž tvrdé šišky se zarývají do sandálů a chodci naboso kvůli nim občas musejí provádět zajímavé piruety.
Azurový bazén a močůvka
ZnámkováníMáchovo jezero - aquapark Staré Splavy
Pozn.: Hodnocení je jako ve škole, 1 nejlepší, 5 nejhorší. |
Snad aby provozovatelé vyvolali pocit exotiky, umístili na pláže malé plastové palmy. Kýč je tu ale všechno, takže tady to nikomu nevadí. Trošku to připomíná malý český Balaton.
Pláži vévodí dvě gigantické skluzavky a do vody Máchova jezera zapuštěný bazén s chlorovou modrou vodou, ostře kontrastující s hnědozelenou barvou vody v jezeře. Bazén využívají hlavně těhotné ženy a mámy s malými dětmi.
Mládež dovádí na nafukovacích atrakcích vznášejících se na ploše jezera jen několik temp od břehu. Oprášit svého kraula nebo motýlka ale návštěvníci nemusí, všude totiž stačí, voda sahá nejvýše po ramena. Bohužel se na hladině vznáší jakási vazká bílá pěna, kterou musíte ustavičně odhánět rukama.
Už od půlky června zdobí Staré splavy oranžový smajlík, kterým hygienici hodnotí zdejší vodu jako nevhodnou ke koupání pro vnímavé jedince. Zjednodušeně řečeno, jsou zde sinice. O kvalitě vody ale návštěvníka nikdo neinformuje, cedule před vstupem obsahuje informace jen z loňska.
Že je to spíše rybníček Brčálník, lze vyčíst ze stránek krajské hygieny. Ta zde kvalitu vody hodnotí každoročně. Každý uplynulý rok až deset let nazpátek zde voda byla nekvalitní. Ostatně poznal by to každý, kdo není slepý - viditelnost je ve vodě sotva pár centimetrů, hraje všemi odstíny hnědé a zelené.
Až se člověk diví, jak neúčinné bylo loňské vypuštění jezera. Dělo se to sice kvůli opravě hráze, leč vysušení a vymrznutí bahnitého dna mělo obsah sinic snížit. Evidentně se tak nestalo.
Bezpečnější je vyjet si na šlapadlech, jejich zapůjčení však zcela neočekávaně není zahrnuto v přemrštěném vstupném a cenu se dozvíte až na baru, kde se půjčení sjednává. Jako astmatik zkracuji dobu pobytu ve vlnách jezera na minimum. Nejsem sám. Jen málo lidí ve vodě dává odpověď na otázku, jak moc berou sinice vážně.
V takovém Sloupu v Čechách nebo Hamru na Jezeře je voda o dva stupně čistší. A vstupné tam stojí 30–35 korun. A v Hamru třeba mají i samostatnou pláž pro lidi se psy, což je úžasná vychytávka. Naši fenu jsme museli nechat doma, přitom na dece ve stínu borovic by jí bylo dobře. Zákaz psů je však na Mácháči plošný.
Bismarck by se divil
Jediná sprcha u bazénku nefunguje. Nápad smýt ze sebe vrstvičku zeleného slizu v chlorované vodě tak mají i další lidé. Neodvažuji se hádat, jak modrá bude voda v bazénu k večeru…
Komu ve vodě vytráví, může hlad zahnat v blízkém bufetu nebo pizzerii. Bufet nabízí hotovky, co by asi víc slávy nadělaly v závodní jídelně. Vévodí jim srbské žebírko s brambory, smažák nebo vrabec se zelím a knedlíkem za jednotnou cenu 85 korun. Za 105 korun je kuřecí řízek.
Vedlejší pizzerie má v nabídce sedm druhů pizz a těstoviny. Chuť mě přechází už při četbě jídelníčku. Taková pizza Bismark za 149 korun s uzenou krkovicí a cibulí by se nádherně vyjímala na jídelníčku v gastropekle. Že by si německý kancléř pochutnával na pizze? Nebo ji snad pekli na stejnojmenné válečné lodi? V každém případě ale nevěděli, jak se takový Bismarck píše. K utišení žízně je v nabídce točená desítka Gambrinus za 28 korun nebo dvanáctka Plzeň za 39 korun.
Zatímco pivo klouže do břicha, sleduji práci animátorů. Ti se mají starat o zábavu. Nic co by připomínalo práci animátorů známých z dovolených u moře, však nepředvádějí. Jen znuděně postávají u dunících reprobeden, ze kterých zní „Top twenty and five hot news“ v podání Rádia Contact Liberec a koušou si nehty.
Zajímala by mě jejich hodinová mzda. Jakákoliv snaha o zapojení lidí do tance, vymýšlení her nebo soutěží je marná, stejně jako naděje, že z rádia najednou zazní Slayer a vytrhne tak znuděné animátory z letargie.
Toalety, smutné završení
Jediní, kdo se tu smekají, jsou plavčíci. Ti pobíhají po břehu nebo jezdí na šlapadlech a ustavičně pískají píšťalkou na neukázněnou mládež, která zkouší, co gumové atrakce ještě vydrží. Po pár hodinách si tu připadáte jako na Spartě.
Návštěva toalet už jen dovršuje smutný dojem z celého koupaliště. Vlhké a špinavé ruličky toaletního papíru krčící se za mísou dávají vzpomenout na některou z minulých sezon, kdy sem ještě zavítala uklízečka.
Pláž Staré Splavy, chlubící se hrdým titulem aquapark, je smutným důkazem, jak chytré české hlavičky dokáží zpoplatnit i naprosté banality, jako je pár nafukovacích atrakcí nebo dvě plechové skluzavky. Žádný další bonus v ceně skryt není. Kromě nich nenabízí nic, zač by stálo sem jezdit. Snad jen ten romantický výhled na hrad Bezděz stojí za to. Ten si ale vychutnáte i z břehu volně přístupného mimo areál.
