Průměrná výše kapesného se přitom pohybuje kolem 267 korun, což je druhá nejnižší částka v republice. Méně už dostávají podle průzkumu jen školáci v Královéhradeckém kraji, a to 246 korun. Vede naopak Vysočina, kde rodiče dopřávají svým potomkům v průměru čtyři stovky, v Praze pak 359 korun.
Kapesné však není automatické. Pravidelné částky dostává od rodičů jen 44 procent dětí v kraji. Třetina dětí nemá žádné kapesné a zbytek dostane peníze jen občas. Když mají narozeniny nebo za vysvědčení. Některým dětem pak nedávají rodiče peníze v hotovosti, ale zřídili jim konto.
Děti s účtem jsou finančně gramotnější
„Mezinárodní statistiky ukazují, že žáci, kteří mají bankovní účet, mají o mnoho vyšší finanční gramotnost než ti bez účtu. V Libereckém kraji má účet 39 procent školáků, celkem v Česku to je 43 procent. Také jsme zjistili, že čím starší rodiče, tím dítěti dávají na kapesném víc. Štědřejší jsou také rodiče s nižším vzděláním, vysokoškoláci spíš mají tendenci platit za děti vše sami,“ sdělil finanční expert David Hubáček.
Vlastní bankovní konto zřídil svým dvěma dětem nedávno například Marek Kanaloš z Liberce. „Každému dávám měsíčně dvě stovky. Když dostaly svoji platební kartu, připadaly si hrozně důležité. Chci, aby se naučily hospodařit s něčím, co přímo nevidí. Bankovní konto je vlastně věc virtuální, nevidí přímo peníze v hotovosti, musí přemýšlet trochu jinak. Většinou si z toho platí jídlo a pití, někdy kino nebo nějaké dárky pro kamarády.“
Podle odborníků je kapesné pro děti důležité. Vychovává je k zodpovědnosti. Čím dřív se dítě naučí s penězi hospodařit, tím pro něj lépe do budoucnosti.
„Je dobré dětem vhodnou formou vštěpovat, že kupovat se dá to, na co mám a nedělat dluhy. Proto, když dítě zpočátku se svým kapesným nevyjde, není dobré mu hned částku navýšit. Jinak se nenaučí nad svými výdaji přemýšlet. A také by mělo vědět, že někteří lidé ve společnosti jsou bohatší, a proto si mohou dovolit víc než ostatní. Je ale špatné se jim snažit přiblížit tím, že si budu pořizovat drahé a často i zbytečné věci nebo si na ně brát půjčky,“ poukazuje psycholožka Romana Rozkovcová.
Když si půjčují rodiče, dítě v tom pokračuje
Velkou roli v tomto hraje rodina. Když si rodiče půjčují na dovolenou nebo dárky na Vánoce, dítě v tom bude pokračovat také. Přitom dluhy českých domácností podle České národní banky každým rokem rostou. Aktuálně dluží domácnosti bankám a družstevním záložnám 1,705 bilionu korun.
Odborníci proto volají po větším zavedení výuky finanční gramotnosti do škol. „Už 17 let máme v ČR zavedené standardy finanční gramotnosti, které vycházejí z Národní strategie pro finanční vzdělávání. Četlo je však jen 10 procent učitelů a celá čtvrtina ani neví, že takový vzdělávací program existuje,“ upozorňuje David Hubáček.
„Finanční gramotnost je zahrnutá do školních vzdělávacích plánů, ale kolik se jí věnuje prostoru, je na rozhodnutí každé školy. Jde samozřejmě o jednu z priorit, ale takových priorit mají školy hodně a hodin je obecně málo. Proto tady hodně záleží na rodičích, škola všechno nespasí,“ řekl náměstek primátora Liberce pro školství Ivan Langr. Alespoň nějaký program finanční gramotnosti tak v kraji absolvovalo zatím jen 17 procent žáků.
