Řada signatářů Charty 77 skončila ve vězení, obětí perzekuce ze strany tajné policie byly i jejich rodiny.
„Chceme zmapovat jejich osudy,“ řekl náměstek primátora Ivan Langr. „Chartu 77 podepsalo skoro devatenáct set občanů Československé socialistické republiky. V Liberci jich žilo kolem dvaceti.“
Příběhy libereckých signatářů Charty 77 by neměly zapadnout ani podle ředitele Severočeského muzea a historika Jiřího Křížka. „Škoda, že se o nich moc neví,“ uvedl Křížek. „Za totalitního režimu projevili chartisté občanskou statečnost a jsou inspirujícími nadčasovými vzory i pro nás.“
Mnoho mladých Liberečanů vůbec netuší, jak temnou kapitolou v historii země a jejich města byla komunistická totalita.
„Nastal čas, abychom se k signatářům Charty 77 z Liberce, z nichž mnozí už ani nežijí, čestně postavili,“ upozornil Langr.
„Chartisté, kteří nebrali svůj podpis pouze jako vstupenku na cestě k emigraci do západní Evropy, dobře věděli, že se mohou vystavit věznění a zničí život a kariéru sobě i svým blízkým. Obětovali se ve prospěch celku. Musejí se dozvědět, že jsme si toho vědomi.“
Chybějí původní podpisy i adresy
Radnice již požádala o spolupráci knihovnu Libri prohibiti, jež spravuje dokumenty Charty 77. Neobejde se však bez svědectví samotných chartistů.
„Fondy Charty 77 nejsou úplné, mnoho původních podpisů se nedochovalo, chybějí také adresy,“ vysvětlil Langr. „Budu velmi rád, pokud se chartisté ozvou a svěří nám své příběhy.“
Liberec připravuje k letošnímu 26. výročí sametové revoluce pozoruhodnou připomínku „protistátních činů“ místních chartistů. Zastávka tramvaje Rybníček v Tatranské ulici získá přídomek „René Matoušek a další liberečtí signatáři Charty 77“.
„Sledujeme tím několikerou symboliku. Dnes již zemřelý René Matoušek byl jedním z hodně aktivních chartistů a dvacet dva měsíců strávil ve vězení na Borech.
Původním povoláním byl řidič tramvaje a jeho velmi srozumitelným příběhem chceme věnovat poctu i ostatním chartistům,“ prohlásil Langr.
