Ti heliport znečišťovali a narušovali bezpečnost jeho provozu, neboť hnízdili v místech, kde jsou kabely. Nemocnice nejprve zvažovala, že heliport ochrání pomocí sítí. To by ale bylo drahé a neestetické.
„Náklady by byly kolem půl milionů korun, toto je výrazně levnější,“ uvedl za nemocnici Jan Beneda. Od dravců si slibují, že ochrání před znečištěním nejen heliport, ale také ostatní budovy v areálu. Snížilo by se tak riziko ohrožení zdraví pacientů. Holubi jsou nositeli některých nákaz bakteriálního původu, například salmonelózy. V jejich peří žijí parazité.
Nemocnice využívá služeb zkušeného sokolníka Alexandra Vrágy. K plašení holubů používá již zmíněného sokola, káně, případně i jestřába. „Jde o vrcholné predátory holubů, kteří si jejich přítomnost intenzivně uvědomují a po nějakém čase začnou lokalitu opouštět,“ řekl Vrága.
Zhruba dva až tři měsíce bude do areálu nemocnice jezdit každý den na dvě až tři hodiny, poté obvykle postačí dravce vypustit jednou za dva až tři dny. Při plašení holubů používá Vrága i takzvaná vábítka, na něž dravec útočí. „Člověk to vnímá jako atrakci, holub ale pozná, zda se jen prolétává. Když vidí, jak útočí, začíná si to spojovat s jistým nebezpečím,“ řekl sokolník.
Sokolník bude pomáhat i radnici
Vrága zároveň začal s monitoringem populace holubů v centru města. „To číslo je obrovské, jsou jich stovky a stovky,“ uvedl. Přemnožení holubi trápí i radnici, se sokolníkem se proto také domluvila na spolupráci. „Začneme nejpozději 1. dubna,“ informovala náměstkyně primátora Karolína Hrbková.
Dravci budou holuby plašit v centru města a na sídlišti Dobiášova. Město osloví i majitele nemovitostí. „Chceme, aby zabezpečili budovy, aby holubi neměli možnost hnízdit a vyvádět mladé ve velkém počtu. Jinak plašení nebude mít očekávaný účinek,“ dodala Hrbková.
Cílem radnice je dostat holuby na okraj města, kde žijí dravci. Ti se ve městě moc nevyskytují, je to pro ně nevlídné prostředí. Pokud nemají speciální výcvik, je u nich vysoké riziko zranění nebo usmrcení.
„Dravci musí být navyklí na ruch velkoměsta. Musí být perfektně vylétaní v tomto prostředí. Tím snižujete riziko, že se dravec zabije třeba o elektrické dráty, výlohy, okna,“ dodal Vrága. Průměrná doba speciálního výcviku trvá asi půl roku. Trénink ale musí pokračovat po celou dobu života dravce.
Holub skalní je jediný druh volně žijícího ptáka, který má výjimku ze zákona na ochranu přírody a krajiny a lze ho likvidovat. Chytá se do klecí, které se umístí nejčastěji na rovné střechy. Uvězněné ptáky pak odvezou a usmrtí oxidem uhelnatým. Holub často hnízdí na římsách i na půdách a po stavbách či sochách roznáší trus, ale i různé parazity, s nimiž mohou mít problém hlavně alergici.
„Pokud se jim daří, rozmnožují se poměrně rychle, až čtyřikrát do roka jsou schopni snést dvě vajíčka,“ přiblížil před časem Martin Pudil, ornitolog a vedoucí přírodovědného oddělení Severočeského muzea v Liberci.
