Na jaře se Tkáčiková na postižené území vydala s turisty na trek. Jako jedni z prvních zahraničních návštěvníků se dostali do údolí Langtang, kde zemětřesení srovnalo se zemí dvě vesnice a další vážně poškodilo.
„Údolí Langtang, oblíbená destinace pro vysokohorskou turistiku, je stále ještě v slzách. Pomoc tam přichází velmi pomalu a vidíte kolem sebe zničené domy i obrovské sesuvy půdy,“ říká Tkáčiková.
V Nepálu přišlo při loňském zemětřesení o život devět tisíc lidí. Otřesům neodolalo přes osm set tisíc domů. „Zemětřesení uvolnilo masu země a kamení z šestapůltisícového vrcholu hory Langtang 2,“ uvádí Tkáčiková.
„Lavina vysoká několik metrů pohřbila domy a vše živé ve vesnici Langtang. Zahynulo tam 279 místních lidí a 40 turistů, ve vesnici se zastavili na oběd. Šlo o podobně velké neštěstí jakým bylo v roce 1970 zemětřesení pod peruánským Huascaránem, kde zemřeli také horolezci z československé expedice,“ srovnává průvodkyně.
Tkáčiková se svými přáteli a známými sponzoruje studium dětí z rozvrácené oblasti a také dva sirotčince. Pomáhají s výstavbou nových domů i se zajišťováním vody, o niž vesnice přišly, když zemětřesení zasypalo zeminou studny. „Nedávám nikomu do ruky peníze, platím přímo nákup a dopravu materiálu do údolí Langtang,“ vysvětluje Tkáčiková.
V údolí hovoří s pozůstalými
Česká průvodkyně hovořila v údolí Langtang s pozůstalými po obětech zemětřesení – například s matkou, jež přišla o jedinou dceru. „Byla jsem na políčku za vesnicí, když přišla pohroma. Ta hrůza se nedá popsat. Moje Dolma se už nikdy nezasměje a mně je stále moc smutno,“ svěřila se jí žena.
Další matka přišla o dceru a synka ve školním internátu v Langtang. „Chtěla jsem, aby dosáhli slušného vzdělání a místo toho je zastihla tak strašná smrt,“ řekla žena české průvodkyni.
„Zůstal mi jen starší syn, studoval v Káthmandú hotelovou školu, ale nemám na školné. Zahraniční sponzor přestal platit jeho studium. Peníze mi chybí i na obnovu zničeného domku. Nezisková organizace na něj sice dodala materiál, ovšem dělníci jsou pro nás příliš drazí. Ale musíme bojovat,“ doplnila nešťastná matka.
Tkáčiková bydlela se skupinou turistů v malé provizorní lodgi. Její majitel Sonam Tameng nedokáže smrtonosné zemětřesení dodnes vymazat z paměti. „Bylo to strašné, země se zatřásla, rychle jsem vyběhl ven a dům se sesypal,“ svěřoval se Tameng.
„Od vlády jsme se dočkali jen malé pomoci. Po návratu ze sedmiměsíčního pobytu v nouzovém stanovém táboře jsem začal sám s rekonstrukcí domku. Ale vidíte sami, nemám peníze ani na skleněné tabulky, tak jsem dal místo nich do oken igelit. Omlouvám se, do pokoje vám potáhne a možná také malinko nasněží,“ sdělil průvodkyni majitel.
Dále Tkáčikové řekl, že treky do údolí Lantag začaly znovu až letos na jaře. „Turistů k nám ale chodí zatím málo, pěšiny se stále ještě opravují a vedou přes sesuvy. Občas padají kameny,“ vyprávěl Tameng. „Hodně lidí se sem bojí, jste teprve moji druzí hosté a moc vám děkuji, že jste mi dali vydělat.“
Neštěstí přinesl uvolněný ledovec
Tkáčiková se svou skupinou zamířila také do Kyiajang gompe. Tam zahynul jeden člověk. Z úpatí sedmitisícovky Langtag Ri 1 se uvolnil ledovec, zastavil se naštěstí těsně nad vesnicí a vyděšené obyvatele pokropily úlomky ledu.
„Zvedl se vítr a nejprve smetl střechy, potom se sesypaly zdi domů,“ připomíná loňskou tragédii Tkáčiková. „Někteří lidé z Kyiajang gompe sestoupili do vesnice Langtang a snažili se nalézt živé nebo zraněné. V Langtangu však přežila pouze jedna starší paní,“ popisuje cestovatelka.
V údolí usmrtilo zemětřesení spoustu jaků, kteří představují společně s domy pro obyvatele Himálaje to nejcennější. „Lidé se rázem změnili v bezdomovce bez majetku,“ prohlašuje Tkáčiková.
„Ale v údolí Langtang jsem viděla také povzbuzující věci. Dvouletý vnouček jedné zachráněné ženy strávil po zemětřesení sedm měsíců v nemocnici, kde mu museli několikrát operovat těžce pochroumané nohy. Teď již běhá po vesnici,“ sděluje průvodkyně.
Tkáčikovou potěšily práce na obnově údolí, do nichž se obyvatelé pustili navzdory nedostatku peněz. „Teď ji sice pozdrží letní monzuny, ale na podzim budou práce pokračovat. Lidé v Nepálu potřebují ze všeho nejvíce, aby loňské zemětřesení turisty neodradilo a nepřestali do Himálaje jezdit,“ tvrdí cestovatelka.
