Karel Hubáček začal montovaný dům projektovat koncem 50. let. „Je to vlastně malý paneláček, který jsem pořídil za stejnou cenu jako byt v panelovém domě. V roce 1958 to bylo 150 až 170 tisíc. Experimentovali jsme u něj s tepelnou izolací v sendvičových panelech – plnili jsme je drcenou břidlicí, kterou jsme za pouhý odvoz sehnali v jednom lomu v Železném Brodě. V libereckém Stavokombinátu ty panely vyráběli dva drogisté, kteří domek i montovali,“ zavzpomínal na stavbu domu Karel Hubáček v roce 1996.
Dům byl součástí jedné z expozic Libereckých výstavních trhů, na jejichž architektonické koncepci se Hubáčkův ateliér každoročně podílel. Na papíře vzniklo několik alternativ. Existují také návrhy dvojdomů. Montovaný dům v Liberci se však nestal vzorem pro další stavby, jak autor zamýšlel, ale později jeho vlastním domovem.
„Protože stojí na osmi ocelových sloupech, nikdo ho nechtěl z obav, že spadne. Po velké řadě měsíců jsem se dohodl s městem, že se do něho nastěhujeme a dáme k dispozici náš stávající byt. Ještě jsme nespadli,“ dodal Hubáček. Dělníci tehdy dům rozmontovali a znovu složili na nové adrese v Lidových sadech.
Hubáčkův syn tu strávil čtvrt století
Do svých pětadvaceti let žil v domě i Hubáčkův syn Ivan. „I nyní v něm často s rodinou býváme. Manželka to tam má ráda. Domek je sice malý, je ale útulný a i po tolika letech existence nemá větší chybu. Samozřejmě, že například pokud jde o tepelné vlastnosti domu, ty již dnes nejsou ideální. Ostatně, který panelový dům je?“ přibližuje Ivan Hubáček. „Často vzpomínám, jak jsem jako dítě pracoval na velké zahradě, která dům obklopuje.“
Podle Jaroslava Zemana z Národního památkového ústavu není překvapením, že montovaný dům stojí dodnes. „Skeletové konstrukce, byť se to nezdá, vydrží hodně,“ říká Zeman. Podle něj za neúspěchem domu stojí doba, která příliš nepřála individuálnímu bydlení.
Laickému oku může Hubáčkův montovaný dům připomínat legendární Šumperák. Ten však vznikl až na konci 60. let. „Šumperák je mladší, navíc má různé krajové modifikace. Řešení je ale podobné. U Hubáčkova domu je obytná část taky v patře a dole je garáž,“ poukazuje na podobnosti Zeman.
Přestože dům je pro svoje netradiční řešení jedinečný, nepatří mezi vyhledávané turistické cíle a ani u něj nestojí naučná cedulka. „Domnívám se, že popularita spíše škodí, než prospívá. Nic na tomto mém názoru nemění ani skutečnost, že někdo může Hubáčkův domek považovat za unikátní. Je to věc názoru,“ dodává Ivan Hubáček.
Tvorba Karla Hubáčka (1924 - 2011)1960: vlastní montovaný rodinný dům, Liberec 1957-63: kino v Doksech 1965-73: Vysílač a hotel na Ještědu (za stavbu získal od Mezinárodní unie architektů Perretovu cenu). 1972-77: Vodárenská vyrovnávací věž, Praha - Dívčí hrady 1973-79: meteorologická věž, Praha - Libuš 1974-77: Vysílač v Adenu, Jemen 1977-86: Kulturní dům s koncertní síní, Teplice 1979: Obchodní dům Ještěd, Liberec 1985-94: spolupráce na přestavbě divadla Husa na provázku, Brno 1996-99: přestavba a dostavba domu pro divadlo DAMU, Praha |
