Naději nemocným leukemií nebo AIDS na delší život dávají svým unikátním výzkumem liberečtí vědci spolu s americkými biology. Díky vzájemné spolupráci Technické univerzity v Liberci (TUL) a Sloanova a Ketteringova centra pro výzkum rakoviny v New Yorku se podařilo vyvinout umělý brzlík.
Ten vyrábí speciální bílé krvinky a může tak nemocným vrátit imunitu. Fakulta textilní dodává newyorskému pracovišti, které patří mezi tři nejvýznamnější světová centra v oblasti léčby rakoviny, speciální materiál. Na tomto tkáňovém nosiči neboli scaffoldu vytvoří američtí vědci z kmenových buněk zjednodušenou verzi lidského brzlíku. V laboratoři vytvořený organoid má podobnou mikroanatomii i stejnou funkci jako skutečný lidský brzlík.
„Vyvinuli jsme unikátní kompozit z mikro a nanovláken. Je vytvořen tak, aby svou strukturou co nejvíce odpovídal přírodní mezibuněčné hmotě a maximálně tak stimuloval buňky k růstu,“ přiblížil Jakub Erben, doktorand Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Za nápad už získal prestižní mezinárodní cenu Théophila Legranda pro mladé vědecké talenty v oblasti textilu.
Brzlík zatím testují na myších
Brzlík produkuje specifický druh bílých krvinek, T-lymfocytů. Ty jsou důležitou složkou imunitního systému. Umí tělo zbavit buněk napadených virem, parazitem i nádorem. V době dospívání ale brzlík ztrácí na významu a postupně zaniká. Umělý brzlík však může důležitou úlohu v imunitním systému převzít.
„Jsme schopní vytvořit organoid brzlíku, který je schopný produkovat nové T-lymfocyty, které mohou zase bojovat s viry. Nyní jsme ve fázi, kdy prověřujeme, jestli je produkce dostatečná a zda je opravdu schopná zlikvidovat ten vir bezezbytku,“ doplnil Jakub Erben.
Testy na myších prokazují, že je výzkum na správné cestě. „Nemůžeme zatím říci, že když voperujeme pacientovi do těla laboratorně vytvořený brzlík, bude mít jeho organismus stoprocentní imunitu. Ale děláme vše pro to, abychom se tomuto stavu co nejvíce přiblížili,“ dodal Erben.
V praxi bude brzlík sloužit nejdřív za deset let
Před vědci je ještě dlouhá cesta. Pokud dobré výsledky prokáží i testy na lidských pacientech, může trvat i víc než deset let, než výzkum může začít skutečně pomáhat i v praxi.
Lidem by se implantáty voperovaly pod kůži do oblasti čtyřhlavého stehenního svalu. Tkáňový nosič poté, co v těle splní svou funkci, rozpadne se na části, které umí tělo odbourat nebo vyloučit.
„Není pak nutné provádět reoperaci a brzlík z těla vyjímat,“ vysvětlil Erben. Pokud se podaří výzkum dotáhnout do úspěšného konce, nelze čekat vyléčení AIDS nebo leukémie. Vědci ale doufají, že umělý brzlík dokáže lidem prodloužit život natolik, aby se nemocný člověk dožil například transplantace kostní dřeně.
