Stavební historikové určili stáří roubenky dendrochronologickou metodou teprve...

Stavební historikové určili stáří roubenky dendrochronologickou metodou teprve relativně nedávno a usilují o její zapsání na seznam kulturních památek. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Liberec musí přepsat dějiny. Nejstarší dům stojí jinde, než se myslelo

  • 4
Památkáři objevili nejstarší obytný dům v Liberci. Roubená chalupa ve Františkově je starší než ikonické Valdštejnské domky. Památkáři je dosud považovali za nejstarší.

Je to jako malý zázrak. V obklopení rozrůstajícího se Liberce stojí roubená chalupa, která přepisuje dosavadní historické znalosti o nejstarším obydlí v krajském městě.

Prvenství už teď nemají proslulé a nesčetněkrát zmiňované Valdštejnské domky v centru Liberce. Nenápadný dřevěný dům ve čtvrti Františkov je ještě starší. Podle analyzovaných letokruhů z trámů jej předci postavili převážně ze smrků pokácených už v 50. letech 17. století. Přesně mezi lety 1656 až 1658. Nejstarší dochované torzo valdštejnského domu ve Větrné uličce u Sokolovského náměstí pochází „až“ z roku 1678.

Stavební historikové určili stáří roubenky dendrochronologickou metodou teprve relativně nedávno a usilují o její zapsání na seznam kulturních památek. Aby unikát u křižovatky ulic Uralské a Švermovy nepadl za oběť budoucí výstavbě.

„Když jsme kolem domu jezdili, věděli jsme, že bude velmi starý. To, co nám určila při stavebním průzkumu dendrochronologická metoda, nás ale překvapilo. Tak starý objekt zachovaný v autentickém stavu, je na území Liberce unikátní. Liberec totiž prošel dynamickým vývojem. Dřívější stavebně historická vrstva je už v Liberci hodně překrytá mladší výstavbou,“ vysvětlil Martin Ouhrabka, vedoucí odboru evidence, dokumentace a informačních systémů Národního památkového ústavu v Liberci. 

Dům čísla popisného 19 zevrubně zdokumentoval při stavebně historickém průzkumu spolu s kolegyní Terezou Konvalinkovou.

Stanovení doby pokácení stromů z letokruhů dřeva je velmi přesné a spolehlivé. Výstavba domu se tak skutečně kryje s dobou, kdy po třicetileté válce začala vznikat nová ves Františkov. Tehdy šlo o předměstské, zemědělsko-řemeslné zázemí Liberce. Ve stejné době byl podle Martina Ouhrabky založen i Rudolfov. 

„Podle zakládacího plánu, který je uložen v archivu rodiny Clam – Gallasů, bylo možné ve Františkově v řadě za sebou postavit až čtyřicet domů. Do poloviny sedmnáctého století tady stály asi tři desítky domů. Domy území zaplnily až za sto let. Tohle je jediné původní stavení, které dodnes stojí. Je to neuvěřitelné,“ ukazuje Martin Ouhrabka na chalupu, která stojí přímo naproti budovy elektrotechnického družstva Sved. V kontrastu s betonovou stavbou ještě víc vyniká. Zvlášť nyní, kdy okolní stromy nemají listy.

Na roubený dům navazuje hrázděná stodola. Podle památkáře odolává původní dřevo povětrnostním podmínkám, dřevokaznému hmyzu a jiné degradaci lépe než nové i díky tomu, že bylo zpracováno sekerou. Ta totiž povrch trámu lépe utáhne. „Jednotlivé trámy bylo sice potřeba občas vyměnit, ale většina trámů je původní,“ zmínil Martin Ouhrabka.

„Podoba domu je skutečně ze sedmnáctého století. Největším výrazným zásahem prošel až v sedmdesátých letech 18. století, kdy byla rozšířena obytná kapacita přistavěním boční světnice a zvětšením stávající. Od té doby v něm nebyly větší zásahy. Došlo jen k výměně oken, ve třicátých letech minulého století pak k výměně střešní krytiny. Místo šindele je dnes eternit. Tady v podhorských oblastech se už ale za sto let stal tradiční krytinou. Dům je v relativně dobrém stavu,“ zmínil Martin Ouhrabka.

Roubenky na odstřel

Chalupa odolává působení času a zachovává si původní ráz i díky osvícenému přístupu nynějšího majitele. „Žiju tu šedesát devět let a dům znám dokonale. Popravdě, myslel jsem, a tvrdili to i Němci, co tu dřív bydleli, že je dům ještě starší. Až dendrochronologie určila stáří přesně. Takže mě to skutečné stáří vlastně nepřekvapilo,“ řekl majitel domu Jaroslav Svoboda. 

„Snažím se k domu chovat tak, aby všechno zůstalo, pokud možno, v původním stavu. Byl bych rád, kdyby se památková ochrana podařila, i když tím samozřejmě zatížím budoucí majitele. O stavení se budou muset starat,“ dodal Svoboda.

Podobný přístup je podle památkáře Ouhrabky spíš ojedinělý. „Vidíme to v jiných částech Liberce, kde ještě donedávna bylo roubených staveb relativně hodně. Například v Doubí nebo Vesci. Hlavně v posledních pěti letech je obrovský hlad po stavebních parcelách a zbouralo se velké množství roubených domů, aby se na jejich místě mohlo stavět. Mohly zaniknout i podobně staré objekty. My se to ale už nedozvíme,“ posteskl si Martin Ouhrabka.

Přestože o novém statusu domu čísla popisného 19 ještě ministerstvo nerozhodlo, mělo by se k němu už přistupovat, jako by památkou už byl.