Podle České spořitelny, se kterou školy spolupracují, se do výuky finanční gramotnosti za poslední dva měsíce zapojilo na dvě stě čtvrťáků a páťáků z regionu.
„Správa peněz je klíčovou dovedností. Pro děti byli dosud hlavním a mnohdy jediným zdrojem informací o hospodaření s penězi rodiče. Ne vždy ale jde o zdroj kvalitní. Dospělí mají většinou laxní přístup k řízení rodinných financí a celá čtvrtina lidí v zemi žije od výplaty k výplatě,“ upozorňuje David Hubáček z České spořitelny.
A jak takový projekt, kde se děti učí počítat každou korunu, vypadá?
„Děti mají za úkol vybudovat vlastní firmu. Navrhnout její logo, název a hlavně sortiment. Nabídnout takové zboží, které zvládnou samy s přiměřenými náklady vyrobit a prodat jej na veřejných jarmarcích. Žáci tedy neustále musí propočítávat cenu výrobku, kalkulovat se vstupními náklady i cenou vlastní práce a pracovat na propagaci. To vše společně po vzájemné diskuzi s ostatními,“ popisuje Hubáček.
Každá třída může počítat se vstupním kapitálem ve formě půjčky od banky ve výši tři tisíce korun.
„Připravili jsme dětem k podpisu smlouvu s několika dodatky a poznámkami psanými malým písmem pod čarou. Pro mnohé byl velký šok, když zjistily, že podepsaly něco jiného, než měly v úmyslu,“ dodává Hubáček.
Děti vydělaly tisíce a pojedou na výlet
Do projektu se zapojila například základní škola v Turnově. Děti za vydělané peníze pojedou na výlet a část rozdělí na charitu.
„Finanční gramotnost vštěpovaná do dětí je velmi důležitá, když kolem sebe vidíme, jak to nefunguje u dospělých. Nedokáži si sice úplně představit, že by se nějaký takovýto podobný předmět samostatně vyučoval, ale rozhodně by bylo dobré, aby byl zařazen do občanských nauk, hlavně pro druhý stupeň, pro starší děti, kteří s realitou přijdou dříve do styku,“ myslí si ředitel turnovské školy Ivo Filip.
Další školou, která má akci za sebou, je Základní škola Ivana Olbrachta v Semilech. „Velmi jsme to uvítali, jedna třída vybrala nějakých třináct čtrnáct tisíc korun a pojede na výlet. Bylo to takové první políbení dětí penězi a hospodařením s nimi,“ říká ředitel školy Jiří Jiránek.
Učitelka semilských čtvrťáků Lucie Vilímovská tvrdí, že se žáci naučili také týmové spolupráci.
„Všímali si dovedností svých spolužáků, kdo je v čem šikovný, aby si společně postavili co nejlepší tým. Lepší počtáři měli konečně příležitost vyzkoušet si matematiku v praxi. Děti se naučily i komunikačním dovednostem – jak kontaktovat veřejnost, nabízet své výrobky, dokonce na jarmarku pak smlouvaly o cenách,“ popisuje učitelka.
Romana Lakomá, vedoucí spolku Déčko Liberec, jenž mimo jiné pomáhá lidem ve finanční tísni, říká, že podobné projekty jsou přínosné, ale měly by se objevovat až na středních školách.
„Ty malé děti ještě ten problém osobně nezažijí, nehospodaří tolik s penězi. Ti, kterým je osmnáct, již s penězi nakládají, jsou více ohroženi nebankovními nebo studentskými půjčkami. Hodně z nich si neumí spočítat to základní, že nemohou mít náklady vyšší než příjmy,“ vysvětluje Lakomá.
„Rozhodně by ale škola neměla suplovat rodinu. Základ by měl být v ní. Rodiče by děti měli posílat na nákup. Umět jim vysvětlit, že si něco nemohou teď pořídit a podobně,“ zdůrazňuje.
