Za tento výrok byl soudce Vrchního soudu v Praze Jiří Lněnička v létě potrestán výtkou od kárného soudu.
Po vynesení zprošťujícího rozsudku nad Lukášem Nečesaným prohlásil, že „důkazy shromážděné v této kauze by v jiných případech bohatě stačily k uznání viny obžalovaného.“
Nyní tento soudce povede řízení v kauze Luďka Nečesaného. Toho liberecký krajský soud v červenci zprostil obžaloby z přijetí úplatků v celkové výši 23 milionů korun, státní zástupce se však proti tomu ihned odvolal. A případ skončil právě u soudce Lněničky.
Minulý pátek rodina Nečesaných podala na soudce námitku z podjatosti. Ten však v pondělí uvedl, že se podjatý necítí a na 20. ledna nařídil jednání.
„To je na českou justici opravdu rychlé tempo. Jedná se o ekonomický trestný čin, jehož spis má šestnáct tisíc stránek. Podstatné je, že tento soudce Lukášovi (Nečesanému) poškodil ústavní práva, dostal trest a přesto se stále necítí podjatý. To je naprosto neuvěřitelné,“ řekl MF DNES místopředseda spolku Šalamoun Václav Peričevič, který dlouhodobě kauzu sleduje.
O případné podjatosti v první fázi rozhoduje sám soudce. „První, kdo o podjatosti rozhoduje, je přímo soudce, resp. senát. Proti tomu je přípustná stížnost, o které rozhoduje nadřízený soud,“ vysvětlil mluvčí Vrchního soudu v Olomouci Stanislav Cik.
Právě spolek Šalamoun se domáhal trestu pro soudce za jeho výrok na adresu Lukáše Nečesaného.
„Předseda senátu Vrchního soudu v Praze Jiří Lněnička situaci neustál a při ústním odůvodnění zamítnutí odvolání státní zástupkyně prokázal poměr k projednávané věci takovým nehorázným způsobem, že byl za své ústní vyjádření ve věci Lukáše Nečesaného na základě podnětu Spolku Šalamoun postižen důtkou od předsedy Nejvyššího soudu,“ zmiňuje Peričevič.
Luděk Nečesaný se k průběhu svého soudního řízení odmítl vyjádřit. „Všechno je to v běhu,“ prohlásil bývalý ředitel liberecké nemocnice.
Nečesaný podle žalobce dostával úplatky v letech 2009 a 2010, kdy byl ředitelem liberecké nemocnice. Čtyřem vybraným firmám podle tvrzení obžaloby umožnil s nemocnicí obchodovat, případně zajistil, aby dodávaly výrazně více zboží.
Úplatky podle spisu neinkasoval přímo, ale přes společnost Sarmed, kterou založila jeho manželka Šárka. Přes tuto firmu poskytoval Nečesaný poradenské, konzultační a další služby. Státní zástupce Lukáš Otipka považoval spolupráci Sarmedu s nemocnicí za fiktivní.
Nečesaného manželka Šárka byla obžalována z legalizace výnosů z trestné činnosti se sazbou tři až osm let vězení. Ze zástupců zdravotnických firem byl mezi obžalovanými Tomáš Macháček. Za podplácení mu hrozilo rok až šest let vězení. Macháček na účet Sarmedu od jara 2009 do podzimu 2010 poslal 870 tisíc korun.
U dalších tří firem policie nezjistila konkrétní lidi, kteří by byli za údajné úplatky odpovědní. Obžaloba se domnívala, že Nečesaný nezákonně získal skoro 10,4 milionu korun od společnosti Medtronic Czechia, přes devět milionů z firmy B. Braun Medical a více než dva miliony od firmy NT Medica.
Nečesaný byl při zahájení trestního stíhání přesvědčen o tom, že za jeho obviněním byla snaha odříznout ho od financí a zabránit mu v boji za osvobození syna Lukáše, který byl souzený za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku.
Syn Nečesaného se osvobozujícího verdiktu dočkal také letos. Předtím ho hradecký soud dvakrát poslal ve vězení, nějaký čas za mřížemi opravdu strávil. Na svobodu se pokaždé dostal díky zásahu Nejvyššího soudu.
Připomeňte si, co řekl předseda senátu Jiří Lněnička (březen 2019):
