„Rozhodně je nyní v lepším stavu než před půl rokem,“ řekl vedoucí správy veřejného majetku magistrátu David Novotný. Letos se podle něj dělalo nové zastřešení administrativní části a elektrorozvody, nyní se rekonstruuje malá smuteční síň a budou se ještě dělat opravy pecí asi za 2,5 milionu korun. Na příští rok se chystá hlavně oprava střechy nad hlavní síní. V plánech na další roky je vybudování výtahu, protože pro imobilní je krematorium špatně přístupné.
Za měsíc se v krematoriu uskuteční asi 150 kremací, obřad ale bývá jen zhruba u čtvrtiny zemřelých. „Dříve, před nějakými 20 lety, jich bylo výrazně více,“ uvedl Pavel Hudec, který v krematoriu pracuje už 32 let. Podle něj klesá i zájem o uložení uren do hrobu. „Přibývá rozptylů. Pozůstalí rozsypou popel na loučce, dají si tam kytičku, a tím to pro ně končí,“ dodal.
Prvním zpopelněným v krematoriu byl 31. října 1918 liberecký měšťan Robert Jahn, jak si dnes mohli přečíst účastníci prohlídek ve vystavené pohřební knize. „Za zvláštnost lze považovat, že třetí uvedený v knize, který zesnul 26. 9. 1918, čekal na svůj žeh až do 6. listopadu. Byl to Robert Sova,“ uvedl Novotný, který návštěvníky prováděl.
Krematorium stavěla liberecká firma Gustav Sacher a synové v letech 1915 až 1917 podle návrhu drážďanského architekta Rudolfa Bitzana. Současnou podobu má z roku 1974, kdy se rekonstruovala velká smuteční síň, zasklila obě křídla podloubí a postavila přístavba s novou chladírnou. Původní vybavení interiéru velké síně, jež má na výšku 14 metrů, se nedochovalo. Nejsou tam ani vitráže, před více než 40 lety je nahradilo průhledné sklo. „Když tam byly vitráže, sice byla tma, ale funkci měly hlavně v letním období. Nyní bývá v síni v létě poměrně teplo a obtížně se klimatizuje,“ uvedl Novotný. Původní je naopak stále výtah pro vyvezení rakví na katafalk. Podle Novotného ho ale v příštím roce čeká oprava hydrauliky.
Návštěvníci krematoria mohli vidět i původní dvě pece. „Jsou tady sto let. Nejprve se v nich topilo uhlím, a pak se předělaly na plyn,“ uvedl další z průvodců Jan Audy. Zvláštností pecí bylo, že teplo, které produkovaly, se sklepením šířilo po okolí. „Na nádvoří se tak v zimě nedržel sníh a nemusela se provádět zimní údržba,“ dodal Novotný. Dnes používané pece jsou z roku 1994. Kremace trvá 60 až 90 minut, teplota v peci je 850 stupňů. „Popel zemřelého je sypán přes mlýnek do schránky a pak se dává do urny,“ uvedl Novotný. Pokud pozůstalí chtějí popel zesnulého rozptýlit, musí se ještě rozemlít.
