Pro fotografa Milana Drahoňovského byl liberecký koncert Karla Kryla v prosinci...

Pro fotografa Milana Drahoňovského byl liberecký koncert Karla Kryla v prosinci 1989 nezapomenutelným zážitkem. | foto: Jan Pešek, MF DNES

Mezi písničkami si proléval hrdlo pivem, vzpomíná fotograf na Kryla v Liberci

  • 2
Táhlo mu na třicet, pracoval v novinách Vpřed a focení koncertů pro něho nebylo nic neobvyklého. Na jedno vystoupení ale Milan Drahoňovský do smrti nezapomene. Psal se 6. prosinec roku 1989 a do Liberce přijel Karel Kryl.

„Celý koncert byl nabitý obrovskou energií. V hledišti všichni zapálili prskavky. Karel Kryl bez problémů sáhl pro pivo a mezi písničkami si proléval hrdlo. Lidi si přinesli na podpis LP Bratříčku, zavírej vrátka. Kdo ho neměl, nechal si podepsat občanku. Za to by před revolucí byla vazba, ne-li kriminál,“ vzpomíná Drahoňovský. Jeho fotografie z koncertu nyní společně s Krylovými linoryty představuje liberecká Malá výstavní síň.

Pro Drahoňovského byl Krylův koncert v tehdejším pavilonu A Libereckých výstavních trhů vyvrcholením celé sametové revoluce. Předělovým bodem, kdy věřil, že ke změně režimu skutečně dojde.

„Kryl přijel do Liberce zazpívat študákům, nestřílelo se, nebyli tam policajti, nezavíralo se. Mohl se podepisovat, pít pivo, tak to už se snad podělat nemohlo,“ míní fotograf. Na svých snímcích zachytil jak zpěváka s kytarou, tak početné obecenstvo. Nechybí ani pohledy do zákulisí. Drahoňovský se nikdy netajil tím, že je Krylovým fanouškem. 

„Poslouchal jsem ho někde od svých deseti let, od jeho alba Bratříčku, zavírej vrátka. Bylo kultovní. Později jsem poslouchal i Hlas Ameriky, když jsem večer dělal fotky v komoře. Vždycky, když měl nějakou novou písničku, tak to člověk hltal. To nebylo jak dneska, kdy všechno stáhnete z internetu.“

Drahoňovský působil ve Vpředu zhruba rok před revolucí a zůstal v něm další tři roky po ní. Zatímco jeho snímky pokrývají levou stranu Malé výstavní síně, pravá je zasvěcena Krylovu výtvarnému umění. 

„Málokdo ví, že Karel Kryl je původně výtvarník, protože studoval Střední keramickou uměleckou školu v Bechyni. Jeho první štace byla v Teplicích, kde vyráběl záchody. Ale zároveň si ilustroval spoustu svých písní a básní a tvořil si i svoje plakáty,“ říká kurátorka výstavy Jitka Mrázková. 

V síni jsou k vidění Krylovy linoryty z 80. let, které tvořil v exilu. Sbírka nese název Ráj srdce. „Říká se, že Kryl zemřel, protože mu puklo srdce. Miloval ženy a myslím si, že to byl neuvěřitelně citlivý a vnímavý člověk, který žil srdcem. Proto je i ten název dost příznačný,“ dodává Mrázková.