Televizní vysílač Ještěd

Televizní vysílač Ještěd | foto: Roman ČejkaMAFRA

Kvůli covidu se protahuje vyřízení stavebního povolení na opravu Ještědu

  • 2
Pandemie covidu-19 zasáhla také do plánované opravy Ještědu. Provoz hotelu či vysílače by to nemělo nijak ovlivňovat, zdržel se však proces získání stavebního povolení. Návrh na kompletní rekonstrukci Ještědu přitom architekti představili loni v létě.

Plánované opravy Ještědu oddaluje pandemie a s ní spojená opatření. Podle mluvčí Českých radiokomunikací (CRA) Anny Tůmové by to ale na provoz hotelu ani vysílače nemělo mít vliv.

Budoucí podoba Ještědu

„S ohledem na společenskou a ekonomickou situaci v souvislosti s pandemií se zpomalil proces získávání stavebního povolení,“ vysvětlila Tůmová.

Podle ní budova v současnosti bez problémů slouží svému hlavnímu účelu. „To je zabezpečení rozhlasového a televizního vysílání, stejně jako provozu hotelu a restaurace,“ ujistila mluvčí.

Na obnovu vysílače a hotelu Ještěd vznikla v letech 2017 až 2019 kompletní studie, která pokrývá jak vnější, viditelné prostory stavby, tak skryté technologické vybavení.

Autorem projektu je tým architektů otce a syna Krejčíkových z ARN STUDIA z Hradce Králové.

Ti navrhli pro Ještěd podobu, která by jej měla vrátit do sedmdesátých let minulého století, tedy do doby, kdy byl postaven. Vrátit by se tak na Ještěd mohly i takové detaily, jako jsou charakteristické vajíčkové telefonní budky nebo popelníky.

„Největší zásahy se ale odehrají v technologických částech, do kterých nemá veřejnost přístup,“ vysvětlil starší z dvojice architektů Jiří Krejčík. A právě ty jsou podle architektů nejvíce ohrožené. „Svojí kondicí odpovídají době vzniku,“ doplnil Michal Krejčík.

Podle něj je současný stav stavby obdivuhodný, do budoucna ale neudržitelný. „Ještěd už téměř padesát let odolává povětrnostním podmínkám, které jsou velice náročné. Při pohledu z Liberce Ještěd vypadá stále výborně, avšak ve skutečnosti technické i provozní problémy postihují celou stavbu,“ uvedl architekt s tím, že nejvíce jsou povětrnostním vlivům vystaveny betonové konstrukce a hliníkový plášť restaurace a hotelu.

Architektonický návrh počítá s prosklením vyhlídkového okruhu, velkou přestavbou projde i zimní vstup, který bude bezbariérový.

Změny naplánovali architekti i na obou terasách. Na západní by si mohli návštěvníci koupit občerstvení v netradičně pojatém kiosku ve tvaru blyštivé koule. Ještě výraznějšího prvku se dočká východní vyhlídka, kde tvůrci počítají s velkou terasou směrem na Liberec.

Architekty zajímal i stav konstrukcí a pláště

V průběhu zpracování studie spolupracovali autoři s odborníky na tuto stavbu: architektem Otakarem Binarem, který navrhl interiér, a profesory Miroslavem Masákem a Jiřím Suchomelem. 

„Nic nezůstalo nepovšimnuto, studie se zabývá stavem konstrukcí i pláštěm budovy, minulými i navrženými úpravami provozu a jejich důsledky na stav interiéru,“ shrnuli ve svém vyjádření Otakar Binar i Miroslav Masák, kteří doufají, že stavba Karla Hubáčka nezůstane už dlouho na seznamu ohrožených staveb.

Soutěž na architektonickou studii obnovy Ještědu vypsal spolek Ještěd 73. Své zástupce v něm má mimo jiné Liberecký kraj, provozovatel hotelu Ještěd i České radiokomunikace, které jsou od roku 2000 vlastníkem objektu.

Vše závisí na projektové dokumentaci

Studii představili veřejnosti vlastník stavby i architekti loni v létě. Ředitel CRA Vít Vážan se při té příležitosti vyjádřil, že budou další dva až tři roky trvat práce na vytvoření projektové dokumentace pro stavební povolení, která by měla i přesně zmapovat, co vše je potřeba udělat.

„Jakmile ji budeme mít, tak budeme vědět přesně, o co se jedná, a můžeme v dalším kroku začít pracovat na získávání financí na stavbu,“ sdělil Vážan.

Podle něj už radiokomunikace do hotelu a vysílače investovaly 60 milionů. „Uvědomujeme si význam Ještědu jako památky,“ dodal tehdy.