Některá místa v Liberci připomínají Boubínský prales. Území bez zásahu sekaček či křovinořezů jsou často ke spatření i v centru krajské metropole. Radnice prostřednictvím svých technických služeb však „džungle“ vymýtit nemůže, jelikož pozemky patří soukromníkům.
Ty chce proto přinutit, aby křoviska, plevel i náletové dřeviny odstranili. Primátor Liberce začal firmám i fyzickým osobám, jimž patří neudržované parcely, zasílat dopisy s prosbou o nápravu.
„Nám se celkem daří udržovat městské plochy, nicméně řada obyvatel nás upozorňuje, že mnoho jiných ploch není posekaných. Těch je bohužel daleko víc, než těch v našem vlastnictví. Mám proto připravené dopisy, v nichž budu zdvořile žádat vlastníky pozemků, aby zjednali nápravu. Lidé nerozlišují, zda je pozemek náš, nebo soukromý. V praxi to pak vypadá tak, že na jedné straně je posekáno, uklizeno a kousek od toho ne,“ vysvětlil primátor Liberce Jaroslav Zámečník.
Papírové náměstí nebo Perštýn
Podle něj křiklavými zarostlými místy je třeba okolí Papírového náměstí, plocha pod Naivním divadlem v Moskevské ulici, část ulice 1. máje nebo kopec z dolního centra směrem na Perštýn. Zde se ukazuje již zmíněný paradox: jedna strana je městská, a tudíž je udržovaná, druhá patří soukromníkovi a bují tam plevel.
Primátor sice nedává vlastníkům žádnou oficiální lhůtu, do kdy mají své pozemky upravit, ale říká, že slušností je tak učinit do třiceti dnů od obdržení dopisu s výzvou.
„Pokud naši výzvu nevyslyší, předáme věc orgánům státní správy. Ten může udělit pokutu až třicet tisíc korun pro fyzické osoby a až dva miliony pak pro právnické. V krajním případě pozemky posekáme my jako město a pošleme jejím majitelům faktury. V nejkrajnějším případě můžeme peníze vymáhat i v exekuci. Věřím však, že se to dojednat podaří a nebudeme muset jít až tak daleko, ale nástroje existují a chceme je využít,“ upozornil Zámečník s tím, že již nějaké dopisy rozeslal.
„Jeden jsem poslal již před rokem a doteď nemám reakci,“ dodal Zámečník.
Liberec má prostřednictvím Technických služeb v péči 355 hektarů zeleně, tedy ploch s travnatým porostem, keři a okrasnými dřevinami. V přepočtu na celou rozlohu města je podíl zeleně, včetně lesů, 48 procent. Celkem se město stará o 14 velkých parků a 30 menších. Údržbu travnatých ploch obstarává osm velkých strojních sekaček. Sekání probíhá šest dní v týdnu.
V loňském roce za údržbu travnatých ploch a zeleně Liberec zaplatil technickým službám osm milionů korun.
Pomoci s údržbou má také adopce zeleně
Liberecká radnice v souvislosti s údržbou zeleně také nedávno přišla s nápadem, jak oživit své pozemky. Každý, kdo chce se skomírajícím kusem trávníku či zapleveleným městským záhonem něco udělat, má možnost si ho adoptovat.
Adoptovat si kus pozemku ve veřejném prostoru může kdokoliv. Ať už jednotlivec, tak bytové družstvo, školy, firmy, či různé spolky. Vhodnými pozemky k adopci jsou například předzahrádky, vnitrobloky, pásy silniční zeleně, ale i travnaté plochy, plochy parkově upravené či jejich části.
Musí jít ale o pozemky s charakterem veřejné zeleně, které jsou na území města a jsou v jeho vlastnictví. Nelze tak žádat o adopci trávníku, který je v soukromém vlastnictví, i když se s ním roky nic neděje a tráva a plevel tam přerůstají přes hlavu.
