„Zažádali jsme si o něj,“ potvrdil ředitel Technického muzea Jiří Němeček. Casino by se tak mohlo dočkat obnovy.
„Dole, v bývalé restauraci, by bylo pro návštěvníky občerstvení a také by tu vznikl obchod se suvenýry, různými modely a dalším sortimentem. Ve všech muzeích to mají: hračky, trička, knížky a podobné upomínkové zboží. V patře by pak byla klubovna, přednášková a výstavní síň – prostě víceúčelový společenský prostor,“ nastínil Němeček.
Oprava může stát osmnáct milionů
S opravou Casina to ale nebude jen tak snadné. Prodraží se.
„Je to katastrofa z energetického i hygienického hlediska. Poslední rozpočet na jeho opravu činil osmnáct milionů. Proto stojí tak dlouho nevyužité: pokud chce člověk žádat o dotaci, nedostane ji na restaurační zařízení,“ řekl Němeček.
Liberečtí památkáři plány muzejníků vítají. „Na něco takového hledím se zalíbením,“ prohlásil Petr Freiwillig z libereckého územního pracoviště Národního památkového ústavu. „Stavba už sice nevypadá jako dřív, ale tohle by mohla být šance získat její původní háv zpátky.“
Vstupní pavilon libereckého výstaviště vznikl podle návrhu architekta Technika v roce 1946 v souvislosti s pořádáním výstavy Budujeme osvobozené kraje.
„Je to zajímavé dílo. V podstatě je to dřevostavba, což je na jednu stranu problém, protože je masivně zasažená dřevomorkou a je otázkou, co se dochovalo a kde bude potřeba vyrobit repliky,“ řekl Freiwillig.
Na pivo chodili vojáci i studenti
Casino má v životě Liberce a jeho obyvatel významnou roli. Z kopce od Husovy ulice sem na pivo sbíhali vysokoškoláci, popíjeli tu vojáci z nedalekých kasáren i žáci sousední strojní průmyslovky. „Jde o unikátní spojení nautismu a funkcionalismu a zároveň jediná stavba, kterou zde Technik postavil,“ poznamenal Jiří Němeček.
Záchrana Casina ale není zdaleka jedinou novinkou, kterou Technické muzeum chystá. Už v létě se objeví nové expozice.
„Ve spolupráci s libereckým spolkem Boveraclub tu představíme kolekci historických tramvají. A v dalším pavilonu chceme v polovině června otevřít expozici věnovanou železnici. Právě jí je totiž místní region vděčný za obrovský rozvoj, kterého se mu v minulosti dostalo,“ uvedl Němeček.
„Když se postavila v roce 1859 trať do Pardubic na jednu a do Žitavy na druhou stranu, tak se vlastně přes Liberec propojila Vídeň s Berlínem,“ doplnil Němeček. Dopředu toho o železniční expozici nechce ředitel muzea moc prozrazovat.
„Říct ale můžu jedno: hodláme se soustředit na to, aby byla expozice interaktivní. Děti by určitě potěšilo, aby si mohly vlézt do kabiny lokomotivy a zkusit, jak se řídí. Nebo třeba ovládat výhybku, potažmo semafor.“
Do budoucna by mohla muzeum obohatit taktéž technicky zaměřená herna pro děti. „Její součástí by měla být jakási montážní linka, na níž si vyzkouší, jaké je to vyrábět auto. Samozřejmě malé,“ uzavřel Němeček.
