S českou přírodou to začalo být velmi špatné, říká ředitel botanické zahrady

  8:41aktualizováno  8:41
Je duben a sotva jsme schovali krémy proti omrzlinám, musíme si nakoupit ty opalovací. Typické české jaro se už řadu let nekoná. Přechod ze zimy rovnou do léta je velmi patrný i v Liberci, kde je navíc mimořádné sucho. S obavami to pozoruje ředitel liberecké botanické zahrady Miloslav Studnička.

„Tu krásu, kterou pamatuje ještě naše generace, současná republika rychle ztrácí,“ říká Miloslav Studnička, ředitel liberecké botanické zahrady. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

V botanické zahradě může nastavit teplotní a vláhové podmínky, a tak vnímá velký rozdíl mezi tím, co se děje s přírodou vně a uvnitř zahrady. „Vzpomínky na bohatství přírody skutečně brzy zůstanou jen v botanických zahradách. „Zemský ráj, o němž zpívá národní hymna, prostě končí,“ komentuje podivné počasí Miloslav Studnička.

Prvního května má muž políbit ženu pod rozkvetlou třešní. Vypadá to ale, že budeme muset přijít k vám do botanické zahrady, protože venku už budou všechny odkvetlé. Co radíte?
V botanické zahradě třešně nepěstujeme, ale zasahují k nám větvemi ze sousedních zahrad. Nakolik si příroda nechá poroučet a jak bude vypadat další průběh jara, to ale nevím. Každopádně v botanické zahradě je již mnoho jarních květů a na toho 1. máje snad již pokvetou i naše krásné šeříky.

Tou první otázkou jsem trochu odlehčeně nakousl závažný problém: neexistenci jara. Já tomuhle počasí pracovně říkám po klausovsku „nejaro“. Ze zimy počasí hned skočí do léta. V Liberci je to vůbec nepříjemné: ráno je na nule a odpoledne potřebujete kraťasy. Pozorujete to taky?
Pozoruji to již 46 let, od doby, kdy jsem do Liberce přicestoval za prací. Skutečné jaro v různých podobách je spíše všude kolem, ať již to horské v Krkonoších (viz film Krakonoš a lyžníci), anebo to nejkrásnější, v Českém středohoří a dolním Poohří.

Máme se tedy připravit na tři roční období? Nebo snad jen na dvě? Protože zimy už taky nebývají co byly, zbude nám léto a podzim.
Pokud začíná nějaký dlouhodobější klimatický výkyv, jeden z těch, které jsou pro čtvrtohory vlastně normální, pak se vodní režim stane důležitějším než teploty. Tak trochu jako ve Středomoří, kde je suché léto a vlhká zima.

Jistě, vláha. Všechna voda co ve městě spadne, hned odteče kanály pryč do řek. Není to škoda? Zaprší, ale betonové a asfaltové plochy jsou za hodinku suché.
To je skutečnost, máte pravdu. Kvůli pohodlí a pořádku bylo zapomenuto na tento aspekt. Chválím, když se zřídí les (umí v půdě absorbovat, a potom poskytovat vodu), podpoří vodní režim rašeliniště v Jizerských horách, anebo někdo obnoví bývalý rybník. Dlouhá klikatá cesta potoka je vždycky lepší než rovné obezděné nebo zatrubněné koryto. Středověkou krajinu sice nelze vrátit, ale chytré přemýšlení lidí té doby nad využíváním krajiny lze leckde pochytit a využít. Těmto lidem byla totiž příroda bližší a byli na ní přímo závislí. Když pomyslím na Máchovo jezero z doby Karla IV., dám je za příklad geniálního, relativně levného a ve výsledku překrásného zásahu do krajiny. A jak je dodnes užitečné!

Liberec býval označován kvůli množství srážek za toaletní mísu Evropy, ale zřejmě to už neplatí. Sucha posledních let nás varují, že bude hůř. Vlastně ani nevím, kdy v Liberci pořádně pršelo. Dá se s tím něco dělat?
Co je potřeba, se správně děje: Jizerské hory jsou dobře zalesňovány, čímž se odstraní důsledky ekologické katastrofy z minulého století. Revitalizaci vodních nádrží a toků se péče věnuje. Jsem spokojen. Ale suchý teplý výkyv podnebí se dá očekávat, s tím nehneme, to je samovolný planetární proces.

Na zahradě mi už na konci března vykvetla vrba jíva se svými „kočičkami“, narcisy, podběl a obligátní pampelišky. Zaznamenal jste v přírodě i nějaké další rostlinné druhy, v březnu či dubnu neobvyklé?
Příroda se chová zcela normálně, co bylo trochu rychlejší, se nyní zpomalí vlivem ohlášeného ochlazení. Něco třebas i omrzne, ale i to je normální.

Čím je to podle vás vyvoláno?
Katastrofa ani abnormalita zde není. Ekologové a uvažující lidé vůbec, stejně jako já, zapomínají na velký význam náhody v přírodních procesech! Rád proto cituji z knihy Egypťan Sinuhet: „O zítřku nikdo nic neví!“

Přijde podle vás doba, kdy jarní flóru budeme moci spatřit pouze v botanické zahradě?
Sem tam něco v pangejtu pokvete vždycky. Ale tu krásu, kterou pamatuje ještě naše generace, naše republika rychle ztrácí. Krajina je rozparcelována na kusy silnicemi a zástavbou, klima a vodní režim se mohutně mění v důsledku zabetonování a vyasfaltování obrovských ploch. Rozžhavené střechy hal a jiných novostaveb také vyrábějí vzestupné vzdušné proudění rozhánějící dešťové mraky, nic nezasakují, nic nevypařují, ani kapku vody neposkytnou, nezadrží. Z rostlin ty, které jednou někde vyhynou, se pak nemohou vrátit z jiných úseků krajiny přes umělé technické bariéry, jakými jsou fádní polní lány, dálnice i přibývající obyčejné silnice. Zavádění bukových monokultur všude po hynoucích smrčinách místo na daném místě potenciálně přirozené druhové skladby je také hrubá chyba.

To zní dost pesimisticky.
Ano, vzpomínky na bohatství přírody skutečně brzy zůstanou jen v botanických zahradách, pokud ani ty pro nezájem digitálně oblouzeného lidského pokolení nepropadnou do propasti dějin. Opustím-li snad příliš podrobné vyjádření, řeknu to lapidárně: S českou přírodou to začalo být velmi špatné, ochrana je jen úřední pseudo-ochrana a nadšenci přírodu nezachrání. Zemský ráj, o němž zpívá národní hymna, prostě končí!

Změní se následkem mírných zim, sucha a dlouhých teplých let druhová skladba rostlin v naší přírodě?
Druhová skladba rostlin se nemění ani tak vlivem klimatu a jeho výkyvů, jako genocidou působenou chybným a kořistnickým hospodařením v krajině a s přírodními zdroji. Lány řepky a obsazování půdy na stále tolik sledované a podporované zahušťování silniční sítě pro kamiony a tranzit jsou jedny z mnoha dalších příkladů.

Já jako astmatik cítím, jak mé tělo trpí pod atakem alergenů. Co dalšího s námi toto nezvykle teplé počasí provede?
Vůbec nic. Člověk vydrží více nežli potkan!

Mimochodem, včelaři si zatím pochvalují, že med bude rekordně brzy. Už jsem ale zaslechl teorie, že včely nejsou na tak dlouho trvající vegetační cyklus stavěné, a tak dlouhé léto je unaví.
Včelařství nerozumím. Včel je ale všeobecně málo oproti tomu, co pamatuji. Ptám se zda vymírají včelaři, anebo samotné včely kvůli chemickému ošetřování zmíněných polních lánů.

Někteří vědci argumentují, že klima není neměnná věc a měnilo se vždy, za dinosaurů i miliardy let před příchodem člověka. Zbývá se prý jen přizpůsobit. Sdílíte tento názor?
To není názor, ale prokázaná vědecky prozkoumaná jistota. Stratigrafie fosilních půd a další fenomeny to nezvratně „zapsaly“ pro celé období, po které Zemi obývá člověk.

Otázka je, jestli boj proti změnám klimatu, který je nesmírně drahý, může přinést kýžený výsledek. Pařížská klimatická dohoda má snížit emise CO2 jen o jedno procento z toho, o kolik by se muselo snížit, aby teplota na Zemi nevzrůstala. Stát přitom bude lidstvo každý rok bilion dolarů. V tomto světle se všechny lidské pokusy o boj proti změnám klimatu jeví jako zbytečné, jako boj proti přírodě, nemyslíte?
Snahy člověka o rozumné chování vůči přírodě, tedy pro sebe nepostradatelné součásti životního prostředí, jsou správné a nejsou zbytečné. Problém skleníkových plynů ale není správně vysvětlován a je to jenom politické téma spojené s finančními manipulacemi. Podle selského rozumu, a řeknu-li „bližší košile nežli kabát“, bych nyní v Česku nejvíce řešil ničení půd a hospodaření s půdním fondem, podporu lepšího vodního režimu krajiny a zamezil bych další fragmentaci přírodních celků. Dálnice půlící chráněnou krajinnou oblast České středohoří je například nejhorší urážkou a zesměšněním státní ochrany přírody s tím důsledkem, že tamní stále hrozící sesuvy terénu činí toto zničení krajiny i značně předraženým. Výfuky aut mne proto nerozčilují takovou měrou jako naši vůdci.

Mě zaráží, jak dramaticky rozdílné počasí může být v jeden okamžik na dvou místech kraje vzdálených pouhých 20 kilometrů, v Liberci a Turnově. Já v jednom žiji a v druhém pracuji, takže o tom něco vím. Asi jako když na Ještědu leží sníh a fičí a na Fügnerce sedí lidi v tričkách.
Ano, naše země je geomorfologicky, geologicky, hydrologicky i vegetačně velice členitá a pestrá. Snad ani není jinde v Evropě něco tak krásného a úžasného. Vždyť za pouhé dvě hodiny se mohu octnout z jizerskohorských rašelinišť připomínajících arktickou tundru v teplé stepi Českého středohoří, i s těmi příznačnými vlajícími kavyly čili „vousy svatého Ivana“.

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

Žena zemřela poté, co jí omylem nařízli tepnu. Manžel žaluje nemocnici

I když nepůjde o stavbu nové nemocnice, spolyká projekt i v této okleštěné...

Půl milionu korun žádá jako odškodnění manžel ženy, která zemřela v liberecké nemocnici. Když těžce zraněná pacientka...

Poničený tahač brázdil Jablonec, řidič se v pomačkané kabině krčil

Značně poničený tahač jel Jabloncem nad Nisou (17. 5. 2019).

Značně poničený tahač projížděl v pátek v podvečer Jabloncem nad Nisou. Vycházely z něj oblaka dýmu a kabina byla...

Kvůli pádu dívky z lanovky půjde k soudu babička. Za ublížení z nedbalosti

Ilustrační snímek

Státní zastupitelství v Semilech podalo obžalobu na babičku šestileté dívky, která v lednu spadla ze sedačkové lanovky...

Půta si předraženou zakázkou financoval nemanželský poměr, míní Korytář

Liberecký hejtman Martin Půta u soudu (4. prosinec 2018)

Za předraženou a zmanipulovanou pokládá bývalý liberecký primátor Jan Korytář zakázku na rekonstrukci kostela sv. Máří...

Zedníci si z jídelních stolů udělali lešení, oprava školy je ve skluzu

Základní školu Míru v Liberci – Ruprechticích čeká rekonstrukce.

Zřejmě nám už nezbývá nic jiného, než se modlit. Tak komentuje situaci kolem přestavby budovy základní školy na náměstí...

Další z rubriky

Kvůli pádu dívky z lanovky půjde k soudu babička. Za ublížení z nedbalosti

Ilustrační snímek

Státní zastupitelství v Semilech podalo obžalobu na babičku šestileté dívky, která v lednu spadla ze sedačkové lanovky...

Chceme majitele naučit vkusu, říká architekt. Obchodům dá jednotný vzhled

Městský architekt Jablonce David Pavlišta.

Čím více řvavých barev a nápisů, tím více si mě lidé všimnou, domnívají se nejspíš někteří obchodníci v ulicích...

V Česku pršelo nejvíc na Smědavě, na metr čtvereční spadlo 144 litrů vody

Voda ze Smědavy a ze sousední Smědavské hory se valila hlavně na Bílý Potok a...

Nejvíce vody během dešťů z uplynulých dnů spadlo na Smědavě, oblasti kolem stejnojmenné horské chaty v Jizerských...

Najdete na iDNES.cz